ŚB 4.27.29

Slovo karma-vinirmitam znamená “vytvořený plodonosnými činnostmi”. Celý tento hmotný svět, a zvláště v dnešní době, je výsledkem plodonosných činností. Každý se plně věnuje zdobení světa dálnicemi, automobily, elektřinou, mrakodrapy, průmyslem, obchodováním a podobně. Těm, kdo vyhledávají pouze smyslový požitek a nevědí nic o duchovní totožnosti, to vše připadá velice pěkné. Jak je řečeno ve Śrīmad-Bhāgavatamu (5.5.4):

Ti, kdo nemají poznání o duši, jsou posedlí touhou po materialistických činnostech a holdují hříšnému jednání všeho druhu, pouze aby získali smyslový požitek. Podle Ṛṣabhadeva jsou tyto činnosti nepříznivé, protože nutí živou bytost přijmout v příštím životě odporné tělo. Každý si může všimnout, že i když se snažíme udržovat tělo v pohodlí, neustále nám způsobuje bolest a podléhá trojímu utrpení. Proč by jinak bylo tolik nemocnic, organizací sociální péče a pojišťoven? Štěstí v tomto světě ve skutečnosti neexistuje; lidé se pouze neustále snaží zamezit neštěstí. Hlupáci pokládají neštěstí za štěstí, a proto se král Yavanů rozhodl, že je nepostřehnutelně napadne stářím, nemocí a nakonec smrtí. Po smrti musí samozřejmě přijít zrození, a Yavana-rāja proto považoval za moudré zabít všechny karmī prostřednictvím Kālakanyi, a pokusit se je tak přivést k pochopení, že materialistický pokrok ve skutečnosti není žádným pokrokem. Každá živá bytost je duchovní povahy, a lidská životní podoba je tedy bez duchovního pokroku znehodnocená.