Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 4.24.17

Verš

saṅgamaḥ khalu viprarṣe
śiveneha śarīriṇām
durlabho munayo dadhyur
asaṅgād yam abhīpsitam

Synonyma

saṅgamaḥ — společnost; khalu — jistě; vipra-ṛṣe — ó nejlepší z brāhmaṇů; śivena — s Pánem Śivou; iha — v tomto světě; śarīriṇām — ti, kdo jsou uvězněni v hmotných tělech; durlabhaḥ — velice vzácná; munayaḥ — velcí mudrci; dadhyuḥ — pohroužení do meditace; asaṅgāt — odpoutaní od čehokoliv jiného; yam — s kým; abhīpsitam — touží.

Překlad

Velký mudrc Vidura pokračoval: Ó nejlepší z brāhmaṇů, živé bytosti uvězněné v hmotném těle se mohou jen velice těžko osobně setkat s Pánem Śivou. Dokonce ani velcí mudrci, kteří nejsou nijak hmotně připoutáni, se s ním nesetkají, přestože o setkání s ním neustále meditují.

Význam

Pán Śiva neinkarnuje, dokud k tomu nemá nějaký zvláštní důvod, a proto se s ním obyčejná osoba stěží setká. Pokud mu to však nařídí Nejvyšší Osobnost Božství, Pán Śiva sestoupí. V této souvislosti Padma Purāṇa uvádí, že Pán Śiva se ve věku Kali zjevil jako brāhmaṇa, aby kázal māyāvādskou filozofii, která není ničím jiným než určitým druhem budhistické filozofie. V Padma Purāṇě stojí:

māyāvādam asac-chāstraṁ
pracchannaṁ bauddham ucyate
mayaiva vihitaṁ devi
kalau brāhmaṇa-mūrtinā

Pán Śiva v rozhovoru s Pārvatī-devī předpověděl, že v přestrojení za sannyāsī-brāhmaṇu rozšíří māyāvādskou filozofii, aby odstranil filozofii Pána Buddhy. Tímto sannyāsīnem byl Śrīpāda Śaṅkarācārya. Aby odstranil důsledky budhismu a rozšířil filozofii Vedānty, musel přistoupit na určitý kompromis, a proto kázal filozofii monismu, jíž bylo v té době zapotřebí. Neexistoval jiný důvod, proč by měl kázat māyāvādskou filozofii. V současné době není māyāvādské ani budhistické filozofie třeba a Pán Caitanya je obě zavrhl. Toto hnutí pro vědomí Kṛṣṇy šíří filozofii Pána Caitanyi a odmítá filozofie obou māyāvādských škol. Budhistická i Śaṅkarova filozofie jsou, přísně vzato, pouze dvěma druhy māyāvādského jednání na úrovni hmotné existence. Ani jedna z nich nemá duchovní význam. Duchovní význam má jedině filozofie Bhagavad-gīty, která vrcholí odevzdáním se Nejvyšší Osobnosti Božství. Lidé obvykle uctívají Pána Śivu pro nějaké hmotné požehnání, a přestože ho osobně nevidí, získávají z jeho uctívání velký hmotný prospěch.