ŚB 4.13.22
Dévanágarí
किं वांहो वेन उद्दिश्य ब्रह्मदण्डमयूयुजन् ।
दण्डव्रतधरे राज्ञि मुनयो धर्मकोविदा: ॥ २२ ॥
दण्डव्रतधरे राज्ञि मुनयो धर्मकोविदा: ॥ २२ ॥
Verš
kiṁ vāṁho vena uddiśya
brahma-daṇḍam ayūyujan
daṇḍa-vrata-dhare rājñi
munayo dharma-kovidāḥ
brahma-daṇḍam ayūyujan
daṇḍa-vrata-dhare rājñi
munayo dharma-kovidāḥ
Synonyma
kim — proč; vā — také; aṁhaḥ — hříšné činnosti; vene — na Venu; uddiśya — když viděli; brahma-daṇḍam — bráhmanskou kletbu; ayūyujan — chtěli uvalit; daṇḍa-vrata-dhare — ten, který nosí žezlo jako symbol trestu; rājñi — na krále; munayaḥ — velcí mudrci; dharma-kovidāḥ — dokonale znalí náboženských zásad.
Překlad
Vidura se také zeptal: Jak to, že velcí mudrci, kteří byli dokonale zběhlí v náboženských zásadách, chtěli proklít krále Venu, jenž sám nosil žezlo jako symbol trestu, a uvalili na něj tak ten nejtěžší trest (brahma-śāpa)?
Význam
Král může potrestat každého, ale v tomto případě velcí mudrci potrestali jeho. Musel se tedy dopustit něčeho velice vážného, neboť proč by ho jinak velcí mudrci, kteří jsou známí svou vznešeností a snášenlivostí, trestali navzdory vysoké úrovni svého vědomí? Rovněž je patrné, že král nebyl nezávislý na bráhmanské kultuře. Nad králem existoval dohled brāhmaṇů, a kdykoliv bylo zapotřebí, brāhmaṇové krále svrhli nebo zabili — nikoliv zbraní, ale mantrou brahma-śāpy. Brāhmaṇové byli tak mocní, že na základě pouhé jejich kletby člověk okamžitě zemřel.