Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 4.13.10

Verš

jaḍāndha-badhironmatta-
mūkākṛtir atan-matiḥ
lakṣitaḥ pathi bālānāṁ
praśāntārcir ivānalaḥ

Synonyma

jaḍa — hloupý; andha — slepý; badhira — hluchý; unmatta — šílený; mūka — němý; ākṛtiḥ — vzhled; a-tat — ne taková; matiḥ — jeho inteligence; lakṣitaḥ — byl viděn; pathi — na cestě; bālānām — méně inteligentními lidmi; praśānta — s utlumenými; arciḥ — plameny; iva — jako; analaḥ — oheň.

Překlad

Méně inteligentním lidem na cestě připadal Utkala hloupý, slepý, němý, hluchý a šílený, i když ve skutečnosti takový nebyl. Podobal se ohni zakrytému popelem, bez plápolajících plamenů.

Význam

Velcí světci, jako byl Jaḍa Bharata nebo Utkala, mlčí, aby se vyhnuli sporům, obtěžování a nepříznivým situacím, které způsobují materialisté. Méně inteligentním lidem tito světci připadají jako šílení, hluší a němí. Pokročilý oddaný se vyhýbá rozhovorům s lidmi, kteří neslouží Pánu, ale s těmi, kteří svůj život naplňují oddanou službou, rozmlouvá jako přítel a k nevinným hovoří tak, aby je osvítil. Vzhledem k tomu, že celý svět je plný neoddaných, existují také vysoce pokročilí oddaní, kteří se nazývají bhajanānandī. Kromě nich jsou zde ovšem ještě goṣṭhy-ānandī, kteří káží, aby zvětšili počet oddaných. I tito kazatelé se však vyhýbají nepřátelsky smýšlejícím lidem, kteří se staví nepříznivě k duchovnímu životu.