ŚB 4.12.17

तस्यां विशुद्धकरण: शिववार्विगाह्य
बद्ध्वासनं जितमरुन्मनसाहृताक्ष: ।
स्थूले दधार भगवत्प्रतिरूप एतद्
ध्यायंस्तदव्यवहितो व्यसृजत्समाधौ ॥ १७ ॥
tasyāṁ viśuddha-karaṇaḥ śiva-vār vigāhya
baddhvāsanaṁ jita-marun manasāhṛtākṣaḥ
sthūle dadhāra bhagavat-pratirūpa etad
dhyāyaṁs tad avyavahito vyasṛjat samādhau

Synonyma

tasyāmv Badarikāśramu; viśuddhaočistil; karaṇaḥsvé smysly; śivačistá; vāḥvoda; vigāhyakoupal se v; baddhvāustálil; āsanamsvůj sed; jitaovládl; marutdýchání; manasāmyslí; āhṛtaodpoutal; akṣaḥsvé smysly; sthūlefyzickou; dadhārasoustředil; bhagavat-pratirūpena přesnou podobu Pána; etatmysl; dhyāyanmeditoval o; tat; avyavahitaḥbez ustání; vyasṛjatpohroužil se; samādhaudo tranzu.

Překlad

V Badarikāśramu se Dhruva Mahārāja každý den koupal v křišťálově čisté, posvátné vodě, a tak zcela očistil své smysly. Poté zaujal stálý sed, jógovým cvičením ovládl dýchání a životní vzduch, a tímto způsobem zcela odpoutal smysly od vnějšího světa. Pak soustředil mysl na Pánovu podobu arcā-vigraha, která je přesnou replikou Pána, a touto meditací se pohroužil do dokonalého tranzu.

Význam

Zde je popis systému aṣṭāṅga-yogy, který již Dhruva Mahārāja znal. Aṣṭāṅga-yoga nikdy nebyla určena pro městské jógové kluby. Dhruva Mahārāja odešel do Badarikāśramu a tam, sám na opuštěném místě, začal provozovat yogu. Soustředil svou mysl na arcā-vigrahu, což je Božstvo, které přesně zastupuje Nejvyššího Pána, a neustálými myšlenkami na toto Božstvo se pohroužil do tranzu. Arcā-vigraha je inkarnace Pána v podobě, kterou může oddaný snadno vnímat, a její uctívání není modlářství. Proto oddaní slouží v chrámech Pánu v Jeho podobě arcā-vigraha, která je vytvořena z hmotných (sthūla) složek, jako je kámen, kov, dřevo, drahokamy nebo barva. Všechny tyto materiály se nazývají sthūla, hmotná zastoupení. Jelikož se oddaní při uctívání řídí přísnými pravidly, znamená to, že i když je Pán přítomný ve Své fyzické podobě, neliší se od Své původní, duchovní podoby. Oddaný je tak požehnán dosažením konečného cíle života — být neustále pohroužen do myšlenek na Pána. Tímto nepřetržitým myšlením na Pána, které předepisuje Bhagavad-gītā, se stává tím nejvyšším yogīnem.