ŚB 3.4.29

V tomto verši je velice důležité slovo tyakṣyan, které se týká toho, jak Pán Śrī Kṛṣṇa opouštěl Své tělo. Jelikož Pán je věčnou podobou existence, poznání a blaženosti, Jeho tělo se od Něho neliší. Jak tedy mohl opustit Své tělo a zmizet z očí světa? Tajemný odchod Pána je pro neoddané a māyāvādīny velice spornou otázkou, a pochyby těchto lidí s nedostatečným poznáním důkladně rozptýlil Śrīla Jīva Gosvāmī ve své Kṛṣṇa-sandarbhě.

Podle Brahma-saṁhity má Pán mnoho podob. Je tam řečeno, že Pán má nespočetně mnoho podob, a když se zjevuje před zraky živých bytostí—jak Pán Kṛṣṇa skutečně učinil — všechny tyto podoby přicházejí společně s Ním. Kromě všech těchto duchovních podob má vesmírnou podobu, kterou projevil před Arjunou na Kuruovském bitevním poli. Zde v tomto verši je rovněž použito slovo sphītam, které naznačuje, že opustil Svoji gigantickou vesmírnou podobu, zvanou virāṭ-rūpa, a nikoliv Svoji původní věčnou podobu, protože Pán nikdy Svoji podobu, která je sac-cid-ānanda, nemění. Oddaní Pána tuto jednoduchou pravdu ihned pochopí, ale neoddaní, kteří nikdy nevykonali žádnou oddanou službu pro Pána, ji buď nechápou, nebo záměrně vyhledávají spor, a snaží se tak dokázat, že transcendentální tělo Pána není věčné. Způsobuje to jedna z nedokonalostí živých bytostí, která se nazývá sklon k podvádění.

Můžeme také dodnes na vlastní oči vidět, jak oddaní v různých chrámech uctívají transcendentální podobu Pána. Všichni tito oddaní se osobně přesvědčují o tom, že podoba Božstva v chrámu se neliší od podoby Pána. Toto nepochopitelné působení vnitřní energie Pána je popsáno v Bhagavad-gītě (7.25): nāhaṁ prakāśaḥ sarvasya yoga-māyā-samāvṛtaḥ. Pán si vyhrazuje právo nezjevovat se komukoliv. V Padma Purāṇě je řečeno: ataḥ śrī-kṛṣṇa-nāmādi na bhaved grāhyam indriyaiḥ. Jméno a podobu Pána nelze vnímat hmotnými smysly, ale když se Pán zjevuje před zraky světských lidí, přijímá podobu virāṭ-rūpy. Je to přídavné hmotné projevení podoby a můžeme ho vysvětlit logikou podmětu a přívlastků. Když ve větě ubereme podmětu jeho přívlastek, podmět samotný se tím nezmění. Stejně tak když Pán opouští Svoji virāṭ-rūpu, Jeho věčná podoba se nemění, i když mezi Ním a žádnou z Jeho nesčetných podob neexistuje žádný hmotný rozdíl. V pátém zpěvu uvidíme, jak je i dnes Pán uctíván na různých planetách v různých podobách a jak je uctíván v různých chrámech na Zemi.

Śrīla Jīva Gosvāmī a Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura velice důkladně objasnili Pánův odchod ve svých komentářích, které doplňují různými autentickými citáty z védských písem. My je zde záměrně neuvádíme, abychom se vyhnuli zvětšování rozsahu této knihy. Celá látka je vysvětlena v Bhagavad-gītě. Jak jsme již uvedli — Pán si vyhrazuje právo nezjevovat se každému. Drží se vždy mimo dohled neoddaných, kterým chybí láska a oddanost, a tak je od Sebe neustále oddaluje. Pán sestoupil na Zemi na žádost Brahmy, který se modlil ke Kṣīrodakaśāyī Viṣṇuovi, a proto s Pánem přišly zároveň všechny podoby Viṣṇua, splynuly s Ním a po naplnění Jeho mise se od Něho opět všechny přirozeně oddělily.