Śrīmad-bhāgavatam 3.25.1
Verš
kapilas tattva-saṅkhyātā
bhagavān ātma-māyayā
jātaḥ svayam ajaḥ sākṣād
ātma-prajñaptaye nṛṇām
Synonyma
śaunakaḥ uvāca — Śrī Śaunaka řekl; kapilaḥ — Pán Kapila; tattva — pravdy; saṅkhyātā — vykládající; bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství; ātma-māyayā — působením Své vnitřní energie; jātaḥ — narodil se; svayam — Sám; ajaḥ — nezrozený; sākṣāt — Osobně; ātma-prajñaptaye — aby šířil transcendentální poznání; nṛṇām — pro lidstvo.
Překlad
Śrī Śaunaka řekl: Nejvyšší Pán je nezrozený, ale přesto se působením Své vnitřní energie narodil jako Kapila Muni. Sestoupil, aby šířil transcendentální poznání pro dobro celého lidstva.
Význam
Slovo ātma-prajñaptaye vyjadřuje, že Pán sestupuje pro dobro lidstva, aby dával transcendentální poznání. Vedy se dostatečně zabývají hmotnými potřebami a poskytují návod, jak si zajistit dobré životní podmínky a postupně se dopracovat na úroveň dobra. V kvalitě dobra lze své poznání rozšířit. Na úrovni vášně žádné poznání není, protože vášeň je pouze podnětem požívat si hmotných darů. Na úrovni nevědomosti neexistuje poznání ani požitek, ale pouze život, který je prakticky na zvířecí úrovni.
Účelem Ved je povýšit člověka z kvality nevědomosti na úroveň dobra. V kvalitě dobra je člověk schopen chápat poznání o duši neboli transcendentální poznání. Obyčejní lidé mu však nemohou porozumět. Jelikož je zde zapotřebí učednická posloupnost, vysvětluje ho buď Samotný Nejvyšší Pán, nebo Jeho autorizovaný oddaný. Śaunaka Muni zde také říká, že Kapila, inkarnace Nejvyšší Osobnosti Božství, se narodil neboli zjevil pouze proto, aby rozšířil transcendentální poznání a zvýšil jeho cenu. Vědět, že nejsme hmota, ale duše (ahaṁ brahmāsmi — “jsem svou povahou Brahman”), nestačí, abychom duši a její činnosti pochopili. Musíme znát a vykonávat činnosti Brahmanu. Poznání o nich vysvětlil Nejvyšší Pán Osobně. Toto transcendentální poznání si může uvědomit lidská společnost, a nikoliv zvířecí, což je zde jasně řečeno slovem nṛṇām, “pro lidské bytosti”. Lidské bytosti mají žít usměrněným životem. Zvířecí život je také regulovaný přírodními zákony, ale to je něco jiného než usměrněný život podle písem a pokynů autorit. Člověk má žít usměrněně, a ne jako zvíře. Jedině ten, kdo žije usměrněným životem, může pochopit transcendentální poznání.