Śrīmad-bhāgavatam 3.24.15

Existuje devět hlavních ṛṣiů neboli mudrců: Marīci, Atri, Aṅgirā, Pulastya, Pulaha, Kratu, Bhṛgu, Vasiṣṭha a Atharvā. Všichni tito ṛṣiové jsou velice důležití a Brahmā si přál, aby devět dcer, které se již narodily Kardamovi Munimu, připadlo jim. Velice významné je zde použití dvou slov — yathā-śīlam a yathā-ruci. Dcery měly být dány příslušným ṛṣiům nikoliv slepě, ale tak, aby se k sobě hodily jejich charaktery a vkus. To je umění, jak dát dohromady muže a ženu. Spojení muže a ženy se nemá uzavírat pouze na základě sexuálního života. Je třeba zvážit mnoho dalších činitelů, zvláště charakter a vkus. Budou-li mít muž a žena navzájem odlišný vkus a charakter, jejich spojení bude nešťastné. Ještě před zhruba čtyřiceti lety se při indických svatbách ze všeho nejdříve porovnával vkus a charakter chlapce a dívky, a teprve potom se mohli vzít. To se dělo pod vedením rodičů, kteří za pomoci astrologie určili charakter a vkus chlapce a dívky, a pokud se k sobě dotyční hodili, bylo rozhodnuto: “Tato dívka a tento chlapec se k sobě hodí a měli by být oddáni.” Další hlediska byla méně důležitá. Tentýž systém doporučoval i Brahmā na počátku stvoření: “Dej své dcery ṛṣiům s ohledem na jejich vkus a charakter.”

Podle astrologických výpočtů se člověk řadí do určité kategorie podle toho, zda má božské či démonské vlastnosti. Takto byl vybírán partner do manželství. Dívka s božskými vlastnostmi má být dána chlapci s božskými vlastnostmi. Dívka s démonskými vlastnostmi má být dána chlapci s démonskými vlastnostmi. Pak budou šťastní. Je-li však dívka démonské povahy a chlapec božské, jejich spojení je neslučitelné a v takovém manželství nemohou být šťastní. Jelikož v současné době nejsou chlapci a dívky oddáváni s ohledem na jejich vlastnosti a charakter, většina manželství je nešťastná a končí rozvodem.

Ve dvanáctém zpěvu Bhāgavatamu je předpovězeno, že v tomto věku Kali se bude manželství uzavírat pouze s ohledem na sex — jsou-li chlapec a dívka spokojeni se svým sexuálním životem, vezmou se, a jakmile je s jejich sexuálním životem něco v nepořádku, rozejdou se. To není skutečné manželství, ale spojení mužů a žen po vzoru koček a psů. Děti, které se rodí v moderní době, proto nejsou pravé lidské bytosti. Lidská bytost musí být dvojzrozená. Dítě se nejprve narodí kvalifikovanému otci a matce a potom se narodí znovu duchovnímu mistrovi a Vedám. První matka a otec ho přivedou na svět a duchovní mistr a Vedy se potom stanou jeho druhým otcem a matkou. Podle védského systému vlastnili muž i žena v manželství, ze kterého mělo vzejít další potomstvo, duchovní poznání a v době početí dítěte zachovávali velice pozorný a vědecký přístup.