ŚB 3.21.22
Dévanágarí
ऋषिरुवाच
इत्यव्यलीकं प्रणुतोऽब्जनाभ-
स्तमाबभाषे वचसामृतेन ।
सुपर्णपक्षोपरि रोचमान:
प्रेमस्मितोद्वीक्षणविभ्रमद्भ्रू: ॥ २२ ॥
इत्यव्यलीकं प्रणुतोऽब्जनाभ-
स्तमाबभाषे वचसामृतेन ।
सुपर्णपक्षोपरि रोचमान:
प्रेमस्मितोद्वीक्षणविभ्रमद्भ्रू: ॥ २२ ॥
Verš
ṛṣir uvāca
ity avyalīkaṁ praṇuto ’bja-nābhas
tam ābabhāṣe vacasāmṛtena
suparṇa-pakṣopari rocamānaḥ
prema-smitodvīkṣaṇa-vibhramad-bhrūḥ
ity avyalīkaṁ praṇuto ’bja-nābhas
tam ābabhāṣe vacasāmṛtena
suparṇa-pakṣopari rocamānaḥ
prema-smitodvīkṣaṇa-vibhramad-bhrūḥ
Synonyma
ṛṣiḥ uvāca — velký mudrc Maitreya řekl; iti — takto; avyalīkam — upřímně; praṇutaḥ — veleben; abja-nābhaḥ — Pán Viṣṇu; tam — Kardamovi Munimu; ābabhāṣe — odpověděl; vacasā — slovy; amṛtena — sladkými jako nektar; suparṇa — Garuḍy; pakṣa — záda; upari — na; rocamānaḥ — zářil; prema — láskyplný; smita — s úsměvem; udvīkṣaṇa — pohlédl; vibhramat — půvabně pohyboval; bhrūḥ — obočím.
Překlad
Maitreya pokračoval: Když Pán Viṣṇu, který nádherně zářil na zádech Garuḍy, vyslechl mudrcovu upřímnou chválu, odpověděl slovy sladkými jako nektar. Pohlédl na něho s láskyplným úsměvem a půvabně pohnul obočím.
Význam
Slovo vacasāmṛtena je významné. Kdykoliv Pán mluví, je to z úrovně transcendentálního světa. Nikdy nemluví z úrovně hmotného světa. Jelikož je transcendentální, Jeho řeč je také transcendentální, stejně jako Jeho činnosti. Vše ve vztahu k Němu je transcendentální. Slovo amṛta označuje toho, kdo neumírá. Slova a činnosti Pána jsou nesmrtelné — nejsou tedy výtvorem tohoto hmotného světa. Zvuk pocházející z hmotného světa se naprosto liší od zvuku z duchovního světa. Zvuk duchovního světa je jako nektar a je věčný, zatímco zvuk hmotného světa je banální a odsouzený k zániku. Zvuk svatého jména — Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare — neustále zvyšuje nadšení toho, kdo ho zpívá. Pokud člověk opakuje monotónní hmotná slova, brzy ho to unaví, ale pokud zpívá Hare Kṛṣṇa dvacet čtyři hodin denně, nikdy se neunaví — naopak, bude mít čím dál větší chuť zpívat dál a dál. Odpověď Pána mudrci Kardamovi je charakterizována slovem vacasāmṛtena, neboť Pán promlouval z úrovně transcendentálního světa. Odpovídal transcendentálními slovy a přitom láskyplně pohyboval obočím. Když oddaný opěvuje Pánovu slávu, Pán je s ním velice spokojen a bez výhrad ho obdařuje transcendentálním požehnáním, protože je vždy bezpříčinně milostivý ke Svým oddaným.