ŚB 3.21.19

एक: स्वयं सञ्जगत: सिसृक्षया-
द्वितीययात्मन्नधियोगमायया ।
सृजस्यद: पासि पुनर्ग्रसिष्यसे
यथोर्णनाभिर्भगवन् स्वशक्तिभि: ॥ १९ ॥
ekaḥ svayaṁ sañ jagataḥ sisṛkṣayā-
dvitīyayātmann adhi-yogamāyayā
sṛjasy adaḥ pāsi punar grasiṣyase
yathorṇa-nābhir bhagavan sva-śaktibhiḥ

Synonyma

ekaḥjeden; svayamTy; sanjsi; jagataḥvesmíry; sisṛkṣayās touhou stvořit; advitīyayājediný; ātmanv Sobě; adhiovládající; yoga-māyayāyogamāyou; sṛjasitvoříš; adaḥtyto vesmíry; pāsiudržuješ; punaḥopět; grasiṣyasezlikviduješ; yathājako; ūrṇa-nābhiḥpavouk; bhagavanó Pane; sva-śaktibhiḥsvou vlastní energií.

Překlad

Můj milý Pane, Ty Sám tvoříš vesmíry. Ó Osobnosti Božství, na základě Své touhy je tvoříš, udržuješ a potom opět ničíš Svými vlastními energiemi, které ovládá Tvá druhá energie zvaná yogamāyā, stejně jako pavouk svou vlastní energií utká pavučinu a opět ji sám zničí.

Význam

Dvě významná slova v tomto verši vyvracejí impersonalistickou teorii, že všechno je Bůh. Kardama zde říká: “Ó Nejvyšší Pane, jsi jeden jediný, ale máš mnoho různých energií.” Rovněž příklad pavouka je velice důležitý. Pavouk je individuální živá bytost. Svou energií vytváří pavučinu, na které si pak hraje, a jakmile se mu zachce, pavučinu zlikviduje a ukončí svoji hru. Když pavouk vyrábí pavučinu ze své sliny, neznamená to, že ztrácí svoji osobnost. Stejně tak stvoření a projevení hmotné či duchovní energie nezpůsobí, že by stvořitel přestal být osobou. Samotná tato modlitba naznačuje, že Pán je vnímavou bytostí, která slyší modlitby oddaného a může splnit jeho touhy. Pán je sac-cid-ānanda-vigraha, plný blaženosti, poznání a věčnosti.