Sloka 11

VERSO 11

Verš

Texto

vinyasta-caraṇāmbhojam
aṁsa-deśe garutmataḥ
dṛṣṭvā khe ’vasthitaṁ vakṣaḥ-
śriyaṁ kaustubha-kandharam

Synonyma

Sinônimos

vinyasta — umístěné; caraṇa-ambhojam — lotosové nohy; aṁsa-deśe — na zádech; garutmataḥ — Garuḍy; dṛṣṭvā — viděl; khe — ve vzduchu; avasthitam — stát; vakṣaḥ — na Jeho hrudi; śriyam — příznivý znak; kaustubha — drahokam Kaustubha; kandharam — krk.

vinyasta — tendo sido colocados; caraṇa-ambhojam — pés de lótus; aṁsa-deśe — sobre os ombros; garutmataḥ — de Garuḍa; dṛṣṭvā — tendo visto; khe — no ar; avasthitam — permanecendo; vakṣaḥ — sobre Seu peito; śrīyam — marca auspiciosa; kaustubha — a gema Kaustubha; kandharam — pescoço.

Překlad

Tradução

Pánovy lotosové nohy spočívaly na zádech Garuḍy, který se vznášel ve vzduchu. Hruď Pána zdobil zlatý pruh a okolo krku měl zavěšen slavný drahokam Kaustubha.

Com uma faixa dourada sobre Seu peito e a famosa pedra preciosa Kaustubha pendurada em Seu pescoço, Ele permanecia no ar com Seus pés de lótus sobre os ombros de Garuḍa.

Význam

Comentário

Verše 9—11 líčí Pána v Jeho transcendentální, věčné podobě a tyto popisy představují autoritativní védské údaje. Pánova podoba rozhodně nebyla výplodem Kardamovy představivosti. Jeho ozdoby se vymykají hmotnému pojetí, což připouštějí i impersonalisté, jako je Śaṅkarācārya, jenž prohlásil: “Nārāyaṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, nemá nic společného s hmotným stvořením.” Rozmanitost transcendentálního Pána — Jeho tělo, Jeho podoba, Jeho šaty, Jeho pokyny, Jeho slova atd.—není výtvorem hmotné energie. Všechny Jeho rysy potvrzuje védská literatura. Kardama Muni prostřednictvím yogy skutečně viděl Nejvyššího Pána takového, jaký je. Nemělo by žádný smysl po deseti tisíci letech vykonávání yogy vidět vymyšlenou podobu Boha. Yoga tedy nevrcholí v prázdnotě nebo impersonalismu — naopak, dokonalosti yogy člověk dosáhne tehdy, když skutečně spatří Nejvyššího Pána v Jeho věčné osobní podobě. Vědomí Kṛṣṇy seznamuje přímo s Kṛṣṇovou podobou. Podobu Kṛṣṇy popisuje autoritativní védský text Brahma-saṁhitā: Jeho sídlo je tvořeno kameny cintāmaṇi, Pán si tam hraje jako pasáček krav a slouží Mu mnoho tisíc gopī. Tyto popisy jsou autoritativní a člověk vědomý si Kṛṣṇy je bez okolků přijímá, jedná podle nich, káže o nich a oddaně slouží podle pokynů písem.

As descrições nos versos de 9 a 11 do Senhor em Sua forma eterna e transcendental são tidas como descrições da versão védica autorizada. Essas descrições certamente não são a imaginação de Kardama Muni. Os adornos do Senhor estão além da concepção material, como é admitido mesmo por impersonalistas como Śaṅkarācārya: Nārāyaṇa, a Suprema Personalidade de Deus, nada tem a ver com a criação material. As variedades do Senhor transcendental – Seu corpo, Sua forma, Sua roupa, Suas instruções, Suas palavras – não são fabricadas pela energia material, mas são todas confirmadas na literatura védica. Através da prática de yoga, Kardama Muni viu realmente o Senhor Supremo como Ele é. Não teria sentido ver uma forma imaginada de Deus após praticar yoga por dez mil anos. A perfeição do yoga, portanto, não culmina no niilismo ou no impersonalismo; pelo contrário, a perfeição do yoga é atingida quando se vê realmente a Personalidade de Deus sob Sua forma eterna. O processo da consciência de Kṛṣṇa consiste em apresentar diretamente a forma de Kṛṣṇa. A forma de Kṛṣṇa é descrita na literatura védica autorizada chamada Brahmā-saṁhitā: Sua morada é feita de pedra cintāmaṇi, e o Senhor brinca ali como um vaqueirinho e é servido por milhares e milhares de gopīs. Essas descrições são autorizadas, e uma pessoa consciente de Kṛṣṇa as aceita diretamente, age com base nelas, prega as mesmas e pratica serviço devocional como prescrito nas escrituras autorizadas.