ŚB 2.7.36

कालेन मीलितधियामवमृश्य नृणां
स्तोकायुषां स्वनिगमो बत दूरपार: ।
आविर्हितस्त्वनुयुगं स हि सत्यवत्यां
वेदद्रुमं विटपशो विभजिष्यति स्म ॥ ३६ ॥
kālena mīlita-dhiyām avamṛśya nṝṇāṁ
stokāyuṣāṁ sva-nigamo bata dūra-pāraḥ
āvirhitas tv anuyugaṁ sa hi satyavatyāṁ
veda-drumaṁ viṭa-paśo vibhajiṣyati sma

Synonyma

kālenapostupem času; mīlita-dhiyāmméně inteligentních lidí; avamṛśyazvažující potíže; nṝṇāmvětšiny lidstva; stoka-āyuṣāmlidí s krátkými životy; sva-nigamaḥvédská literatura, kterou Sám sestavil; batapřesně; dūra-pāraḥvelice obtížné; āvirhitaḥjevící se jako; tuale; anuyugams ohledem na nastávající věk; saḥOn (Pán); hijistě; satyavatyāmv lůně Satyavatī; veda-drumamvédský strom přání; viṭa-paśaḥdo větví; vibhajiṣyatirozdělí; smatak jak bylo.

Překlad

Pán Samotný ve Své inkarnaci jako syn Satyavatī (Vyāsadeva) bude pokládat védskou literaturu, kterou sám sestavil, za příliš složitou pro méně inteligentní lidi s krátkými životy, a rozdělí proto strom védského poznání do různých větví s ohledem na podmínky nastávajícího věku.

Význam

Zde se Brahmā zmiňuje o budoucím sestavení Śrīmad-Bhāgavatamu pro lidi tohoto věku Kali. Jak je vysvětleno v prvním zpěvu, méně inteligentní lidé věku Kali mají mít nejen krátké životy, ale také mají být zmateni mnoha životními problémy, které budou způsobeny zoufalou situací v bezbožné lidské společnosti. Rozvíjení hmotného pohodlí těla náleží podle zákonů přírody do kvality nevědomosti. Skutečný rozvoj poznání znamená rozvoj poznání o seberealizaci. Ve věku Kali však méně inteligentní lidé mylně považují své krátké životy, trvající sto let (a nyní prakticky pouze čtyřicet nebo šedesát let), za veškerou existenci. Jsou méně inteligentní, protože nevědí, že život je věčný. Ztotožňují se s dočasným hmotným tělem, které přetrvá pouhých čtyřicet let, a pokládají ho za jediný základ života. O těchto lidech se říká, že se neliší od oslů a býků. Pán jim však jako soucitný otec všech živých bytostí předává rozsáhlé védské poznání v podobě krátkých pojednání jako je Bhagavad-gītā a pro pokročilé Śrīmad-Bhāgavatam. Podobně Vyāsadeva sepsal Purāṇy a Mahābhāratu pro různé druhy lidí v různých kvalitách hmotné přírody. Žádné z těchto písem se však neodchyluje od védských zásad.