ŚB 2.10.36

Kdykoliv nastane potřeba stvoření hmotného světa, transcendentální Osobnost Božství přijímá podoby, umožňující jeho stvoření, udržování a zničení. Člověk by měl být dostatečně inteligentní, aby poznal povahu Pánových činností, a neměl by předčasně docházet k závěru, že když Pán sestupuje do hmotného světa, přijímá podobu stvořenou hmotnou přírodou. Každá podoba, vytvořená hmotnou přírodou, nachází zalíbení ve všem, co v hmotném světě vykoná. Podmíněná duše, která přijímá hmotnou podobu, aby se po určitou dobu mohla věnovat hmotným činnostem, podléhá zákonům hmotného světa. V tomto verši je však jasně řečeno, že i když podoby a činnosti Pána se zdají být stejné jako činnosti a podoby podmíněné duše, ve skutečnosti jsou nadpřirozené a nemohou náležet podmíněné duši. Pán, Nejvyšší Osobnost Božství, není Svými činnostmi nikdy ovlivněn. V Bhagavad-gītě (4.14) Pán říká:

Pán není nikdy ovlivněn činnostmi, které vykonává ve Svých různých inkarnacích a osobních podobách, a nikterak netouží po výsledcích plodonosných činností. Je plný Svých různých energií — bohatství, moci, slávy, krásy, poznání a odříkání — a nemá proto žádný důvod vyvíjet tělesné úsilí jako podmíněná duše. Inteligentní člověk, který dokáže rozlišovat mezi transcendentálními činnostmi Pána a činnostmi podmíněných duší, také není poután následky svých činností. Pán vládne třem kvalitám přírody jako Viṣṇu, Brahmā a Śiva. Z Viṣṇua se rodí Brahmā a z Brahmy se rodí Śiva. Někdy je Brahmā oddělenou částí Viṣṇua a někdy se Brahmou stává Viṣṇu Samotný. Brahmā poté vytváří ve vesmíru různé životní druhy, a to znamená, že Pán tvoří vesmírný projev buď Sám, nebo prostřednictvím Svých autorizovaných zástupců.