Sloka 25

VERSO 25

Verš

Texto

gatiṁ jigīṣataḥ pādau
ruruhāte ’bhikāmikām
padbhyāṁ yajñaḥ svayaṁ havyaṁ
karmabhiḥ kriyate nṛbhiḥ

Synonyma

Sinônimos

gatim — pohyb; jigīṣitaḥ — přející si; pādau — nohy; ruruhāte — projevily se; abhikāmikām — cílevědomý; padbhyām — z nohou; yajñaḥ — Pán Viṣṇu; svayam — Osobně; havyam — povinnosti; karmabhiḥ — předepsanými povinnostmi; kriyate — způsobil, aby bylo vykonáno; nṛbhiḥ — různými lidmi.

gatim — movimento; jigīṣataḥ — assim desejando; pādau — as pernas; ruruhāte — manifestando-se; abhikāmikām — de propósito; padbhyām — das pernas; yajñaḥ — o Senhor Viṣṇu; svayam — Ele pessoalmente; havyam — os deveres; karmabhiḥ — pelo próprio dever ocupacional; kriyate — fez com que fossem executados; nṛbhiḥ — por diferentes seres humanos.

Překlad

Tradução

Potom si přál ovládat pohyb a projevily se Jeho nohy, z nichž bylo vytvořeno vládnoucí božstvo jménem Viṣṇu. Díky Jeho osobnímu dohledu jsou všichni lidé plně zaměstnáni vykonáváním svých předepsaných obětí.

Então, porque Ele desejou controlar o movimento, Suas pernas se manifestaram, e das pernas foi gerado Viṣṇu, a deidade controladora. Por meio de Sua supervisão pessoal desse ato, todos os tipos de seres humanos estão atarefados, cumprindo o sacrifício ocupacional.

Význam

Comentário

Každý člověk je zaměstnán plněním určitých povinností a vidíme, jak lidé proto stále jezdí z jednoho místa na druhé. Můžeme to vidět ve světových velkoměstech, ve kterých lidé neustále důležitě jezdí sem a tam. Tento pohyb ale není omezený pouze na velkoměsta — můžeme pozorovat i mimo ně, jak se lidé za pomoci různých dopravních prostředků přemísťují z místa na místo, z jednoho města do druhého. Na souši cestují pomocí automobilů a železnic, metrem cestují pod zemí a letadly ve vzduchu, a snaží se dosáhnout obchodních úspěchů. Jediným cílem všech těchto jejich cest je získat nějaký majetek a zařídit si pohodlný život. Cílem všech vědců, umělců, inženýrů, techniků a odborníků ve všech oborech lidské činnosti je stále zvětšovat životní pohodlí. Tito lidé však nevědí, jakým způsobem zaměřit své činnosti, aby naplnili poslání lidského života. Jelikož neznají toto tajemství, všechny jejich činnosti mají za cíl nekontrolovaný smyslový požitek, a tak se nevědomky dostávají do stále hlubší temnoty.

SIGNIFICADO—Todo ser humano está entregue a seu dever ocupacional específico, e tais atividades são visíveis à medida que os homens vão de um lado para outro. Isso é muito acentuadamente visível nas grandes cidades do mundo: as pessoas andam por toda a cidade com muita pressa, de um lugar para outro. Esse movimento não se limita apenas às cidades, pois as pessoas também são vistas em diferentes veículos fora das cidades, movimentando-se de um lugar para outro, ou de uma cidade para outra. Os homens usam carros e trens nas estradas, metrôs dentro da terra e avião no céu com o propósito de obter sucesso nos negócios. Em todos esses movimentos, no entanto, o verdadeiro propósito é ganhar dinheiro para poder levar uma vida confortável. Para conseguir essa vida confortável, o cientista se ocupa, o artista se ocupa, o engenheiro se ocupa, o técnico se ocupa, cada um nos diferentes ramos da atividade humana. Mas eles não sabem como dar às atividades um propósito que ajude a cumprir a missão da vida humana. Como não conhecem esse segredo, todas as suas atividades têm como meta o descontrolado gozo dos sentidos, e, em razão disso, com todas essas ocupações, não percebem que estão entrando nas profundas regiões da escuridão.

Jelikož jsou zaujati Jeho vnější energií, zcela zapomněli na Nejvyššího Pána Viṣṇua, a proto pokládají za samozřejmé, že tento současný život v hmotném světě je jedinečnou možností, jak získat co nejvíce smyslového požitku. Takové mylné pojetí života však nikomu nemůže přinést vytoužený klid mysli, a proto přes veškerý rozvoj poznání, založený na využívání přírodních zdrojů, není v této materialistické civilizaci nikdo šťastný. Tajemství spočívá v tom, že lidé by se měli snažit na každém kroku vykonávat oběti pro dosažení míru ve světě. Bhagavad-gītā (18.45-46) odhaluje totéž tajemství v následujících verších:

Como se deixaram cativar pela energia externa do Senhor Supremo, eles se esqueceram por completo de Viṣṇu, o Senhor Supremo, e chegaram definitivamente à conclusão de que esta vida, como atualmente se manifesta sob as condições da natureza material, serve apenas para desfrutar a maior quantidade de gozo dos sentidos. Contudo, esta maneira errônea como a vida é encarada, não pode dar a ninguém a desejada paz de espírito, e assim, apesar de todo o avanço em conhecimento através do uso dos recursos da natureza, ninguém é feliz nesta civilização material. O segredo é que, a cada passo, eles devem tentar executar sacrifícios que promovam a paz mundial. Nos seguintes versos, a Bhagavad-gītā (18.45-46) também conta o mesmo segredo:

sve sve karmaṇy abhirataḥ
saṁsiddhiṁ labhate naraḥ
sva-karma-nirataḥ siddhiṁ
yathā vindati tac chṛṇu

yataḥ pravṛttir bhūtānāṁ
yena sarvam idaṁ tatam
sva-karmaṇā tam abhyarcya
siddhiṁ vindati mānavaḥ

Pán řekl Arjunovi: “Slyš ode Mne, jak může člověk prostým vykonáváním svých předepsaných povinností dosáhnout nejvyšší životní dokonalosti. Člověk může dosáhnout dokonalosti uctíváním Nejvyššího Pána a vykonáváním oběti pro uspokojení Nejvyššího Pána Viṣṇua, který je všeprostupující a pod Jehož vládou získává každá živá bytost vše, po čem touží, podle svých osobních sklonů.”

O Senhor disse a Arjuna: “Apenas ouve enquanto falo como é que alguém pode atingir a maior perfeição da vida pelo simples cumprimento do seu próprio dever ocupacional específico. O homem pode alcançar a máxima perfeição da vida, adorando ao Senhor Supremo e executando sacrifícios para agradar o Supremo Senhor Viṣṇu, que é onipenetrante e por cujo controle todo ser vivo adquire as condições favoráveis por ele desejadas segundo sua propensão pessoal.”

Na tom, že každý člověk má jiné sklony, není nic špatného, protože každý je natolik nezávislý, že si může ve svém životě plánovat různá zaměstnání. Měl by si však být dokonale vědom toho, že není absolutně nezávislý. Každý je ovládán Nejvyšším Pánem a Jeho zástupci. Když toto člověk ví, měl by se snažit sloužit svojí prací a jejími výsledky Nejvyššímu Pánu podle pokynů duchovních autorit, které znají umění transcendentální láskyplné služby Nejvyššímu Pánu Viṣṇuovi. Při plnění svých předepsaných životních povinností se člověk musí přemísťovat z jednoho místa na druhé a proto jsou nohy nejdůležitějším nástrojem těla. Pán Samotný proto dohlíží na nohy všech lidí, aby mohli vykonávat svoji yajñu.

Não há mal algum em ter diferentes propensões na vida, pois todo ser humano tem relativa independência para planejar em sua vida a conquista de diferentes ocupações, mas todos devem se determinar a conhecer perfeitamente bem o ponto de que ninguém tem independência absoluta. Com certeza, todos estão sob o controle do Senhor Supremo e sob diferentes agentes. Sabendo disso, a pessoa deve fazer questão de executar seu trabalho e, com o resultado de seu esforço, servir o Senhor Supremo como prescrevem as autoridades entendidas no transcendental serviço amoroso ao Supremo Senhor Viṣṇu. Para executar esses deveres ocupacionais da vida, a perna é o instrumento mais importante do corpo, dado que, sem a ajuda das pernas, ninguém pode locomover-se de um lugar para outro, daí o Senhor ter controle especial sobre as pernas de todos os seres humanos, que se destinam a executar yajñas.