ŚB 10.8.23
Dévanágarí
तन्मातरौ निजसुतौ घृणया स्नुवन्त्यौ
पङ्काङ्गरागरुचिरावुपगृह्य दोर्भ्याम् ।
दत्त्वा स्तनं प्रपिबतो: स्म मुखं निरीक्ष्य
मुग्धस्मिताल्पदशनं ययतु: प्रमोदम् ॥ २३ ॥
पङ्काङ्गरागरुचिरावुपगृह्य दोर्भ्याम् ।
दत्त्वा स्तनं प्रपिबतो: स्म मुखं निरीक्ष्य
मुग्धस्मिताल्पदशनं ययतु: प्रमोदम् ॥ २३ ॥
Verš
tan-mātarau nija-sutau ghṛṇayā snuvantyau
paṅkāṅga-rāga-rucirāv upagṛhya dorbhyām
dattvā stanaṁ prapibatoḥ sma mukhaṁ nirīkṣya
mugdha-smitālpa-daśanaṁ yayatuḥ pramodam
paṅkāṅga-rāga-rucirāv upagṛhya dorbhyām
dattvā stanaṁ prapibatoḥ sma mukhaṁ nirīkṣya
mugdha-smitālpa-daśanaṁ yayatuḥ pramodam
Synonyma
tat-mātarau — Jejich matky (Rohiṇī a Yaśodā); nija-sutau — své syny; ghṛṇayā — s velkou láskou; snuvantyau — šťastně nechaly pít mléko vytékající z jejich prsou; paṅka-aṅga-rāga-rucirau — jejichž půvabná transcendentální těla byla pokryta blátem z kravského trusu a moči; upagṛhya — poskytující Jim péči; dorbhyām — svými pažemi; dattvā — poté, co Je zdvihly; stanam — prsy; prapibatoḥ — když děťátka pila; sma — jistě; mukham — ústa; nirīkṣya — a vidící; mugdha-smita-alpa-daśanam — usmívající se a ukazující malé zoubky ve svých ústech (byly stále více přitahovány); yayatuḥ — a vychutnávaly; pramodam — transcendentální blaženost.
Překlad
Nemluvňata, ozdobená bahnem smíchaným s kravským hnojem a močí, vypadala nádherně. Když přilezla ke svým matkám, Yaśodā a Rohiṇī Je s láskou zdvihly ze země, objaly Je a nechaly Je pít mléko vytékající z jejich prsou. Nemluvňata se při pití usmívala, a odhalovala tak své malé zoubky, při pohledu na něž maminky pociťovaly velkou transcendentální blaženost.
Význam
Každá z matek se věnovala svému děťátku, a působením yogamāyi si oba chlapci mysleli: “To je Moje matka,” a obě matky si myslely: “To je můj syn.” Z matčiných prsou samou láskou spontánně vytékalo mléko a děti ho pily. Když matky uviděly prořezávající se zoubky, začaly je počítat a byly šťastné. Děti také zažívaly transcendentální potěšení, když Je Jejich matky nechávaly pít své mléko. Tento transcendentální citový vztah mezi Rohiṇī a Balarāmou i Yaśodou a Kṛṣṇou neutuchal a všichni při něm zažívali transcendentální blaženost.