ŚB 10.7.35-36
Dévanágarí
पीतप्रायस्य जननी सुतस्य रुचिरस्मितम् ।
मुखं लालयती राजञ्जृम्भतो ददृशे इदम् ॥ ३५ ॥
खं रोदसी ज्योतिरनीकमाशा:
सूर्येन्दुवह्निश्वसनाम्बुधींश्च ।
द्वीपान् नगांस्तद्दुहितृर्वनानि
भूतानि यानि स्थिरजङ्गमानि? ॥ ३६ ॥
मुखं लालयती राजञ्जृम्भतो ददृशे इदम् ॥ ३५ ॥
खं रोदसी ज्योतिरनीकमाशा:
सूर्येन्दुवह्निश्वसनाम्बुधींश्च ।
द्वीपान् नगांस्तद्दुहितृर्वनानि
भूतानि यानि स्थिरजङ्गमानि? ॥ ३६ ॥
Verš
pīta-prāyasya jananī
sutasya rucira-smitam
mukhaṁ lālayatī rājañ
jṛmbhato dadṛśe idam
sutasya rucira-smitam
mukhaṁ lālayatī rājañ
jṛmbhato dadṛśe idam
khaṁ rodasī jyotir-anīkam āśāḥ
sūryendu-vahni-śvasanāmbudhīṁś ca
dvīpān nagāṁs tad-duhitṝr vanāni
bhūtāni yāni sthira-jaṅgamāni
sūryendu-vahni-śvasanāmbudhīṁś ca
dvīpān nagāṁs tad-duhitṝr vanāni
bhūtāni yāni sthira-jaṅgamāni
Synonyma
pīta-prāyasya — malého Kṛṣṇy, jenž pil mateřské mléko a byl téměř nasycen; jananī — matka Yaśodā; sutasya — svého syna; rucira-smitam — když viděla, že je dítě zcela spokojené a že se usmívá; mukham — obličej; lālayatī — hladící a jemně laskající svou rukou; rājan — ó králi; jṛmbhataḥ — když dítě zívalo; dadṛśe — spatřila; idam — následující; kham — nebe; rodasī — vyšší planetární systém i Zemi; jyotiḥ-anīkam — svítící tělesa; āśāḥ — světové strany; sūrya — Slunce; indu — Měsíc; vahni — oheň; śvasana — vzduch; ambudhīn — moře; ca — a; dvīpān — ostrovy; nagān — hory; tat-duhitṝḥ — dcery hor (řeky); vanāni — lesy; bhūtāni — živé bytosti všech druhů; yāni — které jsou; sthira-jaṅgamāni — nehybné i pohyblivé.
Překlad
Ó králi Parīkṣite, když byl malý Kṛṣṇa s pitím mateřského mléka téměř u konce a matka Yaśodā se Ho dotýkala a hleděla na Jeho nádherný, zářivě usměvavý obličej, dítě zívlo a ona v Jeho ústech spatřila celé nebe, vyšší planetární systém i Zemi, svítící tělesa na všech stranách, Slunce, Měsíc, oheň, vzduch, moře, ostrovy, hory, řeky, lesy a živé bytosti všech druhů, pohyblivé i nehybné.
Význam
Působením yogamāyi byly všechny Kṛṣṇovy zábavy s matkou Yaśodou pokládány za obyčejné. Při této příležitosti proto Kṛṣṇa své matce ukázal, že se v Něm nachází celý vesmír. Kṛṣṇa byl tak laskavý, že ve svém malém těle předvedl své matce vesmírnou podobu, virāṭ-rūpu, aby jí dal možnost těšit se z pohledu na to, jaké dítě to vlastně chová na klíně. Řeky jsou zde uvedeny jako dcery hor (nagāṁs tad-duhitṝḥ). Tok řek je tím, co umožňuje existenci velkých lesů. Všude žijí nějaké živé bytosti, některé se hýbou, zatímco jiné nikoliv. Žádné místo není prázdné. To je zvláštní charakteristika Božího stvoření.