ŚB 10.3.14

V Bhagavad-gītě (7.4) Nejvyšší Pán vysvětluje:

Tento hmotný svět, tvořený třemi kvalitami přírody-sattva-guṇou, rajo-guṇou a tamo-guṇou-je kombinací země, vody, ohně, vzduchu, éteru, mysli, inteligence a falešného ega. To vše jsou energie pocházející z Kṛṣṇy, ale Kṛṣṇa samotný, který je vždy transcendentální, je nad tento hmotný svět povznesený. Ti, kdo postrádají čisté poznání, si myslí, že Kṛṣṇa je výtvorem hmoty a že Jeho tělo je hmotné jako naše (avajānanti māṁ mūḍhāḥ). Kṛṣṇa však ve skutečnosti stojí vždy mimo tento hmotný svět.

Ve védské literatuře je stvoření popisováno v souvislosti s Mahā-Viṣṇuem. Brahma-saṁhitā (5.35) uvádí:

“Uctívám prvotního Pána Govindu, původní Osobnost Božství. Svou úplnou dílčí expanzí známou jako Mahā-Viṣṇu vstupuje do hmotné přírody. Potom vstupuje do každého vesmíru jako Garbhodakaśāyī Viṣṇu a do všech prvků, včetně každého atomu hmoty, jako Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu. Těchto projevů vesmírného stvoření-jak vesmírů, tak individuálních atomů-je nespočetně mnoho.” Govinda se částečně projevuje jako antaryāmī, Nadduše, jež vstupuje do tohoto hmotného světa (aṇḍāntara-stha) a setrvává i v každém atomu. Brahma-saṁhitā (5.48) dále říká:

Tento verš představuje Mahā-Viṣṇua jako úplnou expanzi Kṛṣṇy. Mahā-Viṣṇu leží na Příčinném oceánu, a když vydechuje, z pórů Jeho těla vycházejí milióny brahmāṇḍ neboli vesmírů. Když se potom opět nadechne, všechny tyto brahmāṇḍy zmizí. To znamená, že milióny brahmāṇḍ, v nichž vládnou Brahmové a další polobozi, se v tomto hmotném světě objevují a mizí díky dýchání Mahā-Viṣṇua.

Pošetilí lidé se domnívají, že když se Kṛṣṇa zjevuje jako syn Vasudevy, je stejně omezený jako obyčejné dítě. Vasudeva však věděl, že i když se Pán zjevil jako jeho syn, nestalo se to tak, že by vstoupil do lůna Devakī a potom z něho vyšel ven. Byl totiž přítomen neustále. Nejvyšší Pán je všudypřítomný, uvnitř i vně. Praviṣṭa iva bhāvyase-pouze zdánlivě vstoupil do lůna Devakī a pak přišel na svět jako dítě Vasudevy. To, že Vasudeva vyjadřuje toto poznání, znamená, že věděl, jak se vše odehrálo. Patří jistě mezi ty oddané Pána, kteří mají úplné poznání, a od takových oddaných se musíme učit. Bhagavad-gītā (4.34) doporučuje:

“Snaž se poznat pravdu tím, že se obrátíš na duchovního mistra. Pokorně se ho dotazuj a zároveň mu služ. Seberealizované duše ti mohou předat poznání, jelikož vidí pravdu.” Vasudeva zplodil Nejvyšší Osobnost Božství, ale přesto dobře věděl, jak Nejvyšší Pán přichází a odchází. Byl tedy tattva-darśī-osoba, jež vidí pravdu-neboť na vlastní oči viděl, jak se Nejvyšší Absolutní Pravda zjevuje v roli jeho syna. Vasudeva nebyl zahalen nevědomostí a nemyslel si, že když se Nejvyšší Bůh stal jeho synem, že Ho to nějak omezilo. Pán je neomezený a prostupuje vším, uvnitř i vně. O Jeho příchodu a odchodu tedy nemůže být řeč.