ŚB 10.12.3

V tomto verši jsou významná slova kṛṣṇa-vatsair asaṅkhyātaiḥ. Slovo asaṅkhyāta znamená “neomezeně mnoho”. Počet Kṛṣṇových telat byl neomezený. Můžeme mluvit o stovkách, tisících, desetitisících, statisících, miliónech, miliardách, biliónech, triliónech a tak dále, ale když pokračujeme dále a mluvíme o počtech, které již nedovedeme vyčíslit, pak hovoříme o neomezeně velkém množství. Tyto neomezené počty zde vyjadřuje slovo asaṅkhyātaiḥ. Kṛṣṇa je neomezený, Jeho energie je neomezená, Jeho krav a telátek je neomezeně mnoho a Jeho prostor je také neomezený. Proto je v Bhagavad-gītě osloven jako Parabrahman. Slovo brahman znamená “neomezený” a Kṛṣṇa je Nejvyšší Neomezený, Parabrahman. Neměli bychom tedy tvrzení tohoto verše považovat za mytologické. Je to skutečnost, ale nepochopitelná. Kṛṣṇa může disponovat neomezeně mnoha telaty a neomezeně velkým prostorem. To není mytologie ani omyl, ale pokud zkoumáme Kṛṣṇovu moc se svým omezeným poznáním, nejsme schopni ji pochopit. Ataḥ śrī-kṛṣṇa-nāmādi na bhaved grāhyam indriyaiḥ (Bhakti-rasāmṛta-sindhu 1.2.109). Naše smysly nedovedou vnímat, jak mohl Kṛṣṇa chovat neomezeně mnoho telat a krav a mít na to neomezený prostor. Bṛhad-bhāgavatāmṛta však dává odpověď:

Śrī Sanātana Gosvāmī ve své Bṛhad-bhāgavatāmṛtě uvádí, že vše, co se pojí s Kṛṣṇou, je neomezené, a proto pro Něho není nic nemožné. V tomto světle musíme chápat tento verš.