Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 1.9.33

Verš

tri-bhuvana-kamanaṁ tamāla-varṇaṁ
ravi-kara-gaura-vara-ambaraṁ dadhāne
vapur alaka-kulāvṛtānanābjaṁ
vijaya-sakhe ratir astu me ’navadyā

Synonyma

tri-bhuvana — tři planetární systémy; kamanam — nejvytouženější; tamāla-varṇam — namodralý jako strom tamāla; ravi-kara — sluneční paprsky; gaura — zlatá barva; varāmbaram — třpytící se šat; dadhāne — ten, kdo obléká; vapuḥ — tělo; alaka-kula-āvṛta — pokrytý malbami ze santálové pasty; anana-abjam — obličej jako lotos; vijaya-sakhe — příteli Arjuny; ratiḥ astu — kéž se k Němu soustředí pozornost; me — má; anavadyā — bez touhy po výsledcích plodonosné práce.

Překlad

Śrī Kṛṣṇa je důvěrný přítel Arjuny. Zjevil se na této Zemi ve Svém transcendentálním těle, barvou připomínající namodralý strom tamāla. Jeho tělo přitahuje každého ve třech planetárních systémech (vyšším, středním a nižším). Kéž se má pozornost soustředí na Jeho třpytící se žlutý šat a Jeho lotosovou tvář, pokrytou malbami ze santálové pasty, a kéž netoužím po výsledcích plodonosné práce!

Význam

Když se Śrī Kṛṣṇa ze Své vnitřní radosti zjevuje na Zemi, činí tak prostřednictvím Své vnitřní síly. Rysy Jeho transcendentálního těla přitahují každého ve všech třech světech, ve vyšších, středních a nižších planetárních systémech. Tak nádherné tělesné rysy jako má Pán Kṛṣṇa nemá nikdo jiný v celém vesmíru. Jeho transcendentální tělo tedy nemá nic společného s hmotným stvořením. Arjuna je zde označen jako vždy vítězný a Kṛṣṇa jako jeho důvěrný přítel. Bhīṣmadeva na loži ze šípů po bitvě na Kurukṣetře vzpomíná na šat, který si Pán oblékl jako Arjunův vozataj. Když Bhīṣma bojoval s Arjunou, jeho pozornost přitahoval třpytící se šat Kṛṣṇy, a tím nepřímo vzdával svému takzvanému nepříteli Arjunovi hold za to, že Pán je jeho přítelem. Arjuna vždy vítězil proto, že Pán byl jeho přítel. Bhīṣmadeva zde využil příležitosti a oslovil Pána jako vijaya-sakhe (přítele Arjuny), neboť Pána vždy těší více, je-li oslovován ve spojení se Svými oddanými, s nimiž je spojen vztahy v různých transcendentálních náladách. Když Kṛṣṇa řídil Arjunův vůz, sluneční paprsky se třpytily na Jeho šatech a jejich odraz vytvářel nádherný barevný odstín, na jaký Bhīṣmadeva nikdy nezapomněl. Bhīṣma byl veliký válečník a jeho vztah s Kṛṣṇou byl v náladě rytířství. Ze všech transcendentálních ras (nálad) vychutnává každý oddaný jako největší extázi právě svůj vztah s Pánem. Méně inteligentní osoby s materialistickými sklony se někdy chtějí předvádět jako transcendentální společníci Pána, a okamžitě se snaží napodobovat vztah milostné lásky, jaký mají dívky z Vrajadhāmu. Takový laciný vztah s Pánem pouze odhaluje světskou mentalitu těchto lidí, neboť jakmile někdo okusí náladu milostného vztahu s Pánem, nemůže ho přitahovat světská milostná rasa, kterou zavrhuje i světská etika. Věčný vztah individuální duše s Pánem se vyvíjí. Pravý vztah živé bytosti s Nejvyšším Pánem vždy náleží do jedné z pěti základních ras a pro skutečného oddaného mezi nimi neexistuje rozdíl v transcendentální důležitosti. Bhīṣmadeva je toho názorným příkladem a měli bychom si pozorně všímat transcendentálního vztahu, jaký má tento velký generál s Pánem.