ŚB 1.4.19

चातुर्होत्रं कर्म शुद्धं प्रजानां वीक्ष्य वैदिकम् ।
व्यदधाद्यज्ञसन्तत्यै वेदमेकं चतुर्विधम् ॥ १९ ॥
cātur-hotraṁ karma śuddhaṁ
prajānāṁ vīkṣya vaidikam
vyadadhād yajña-santatyai
vedam ekaṁ catur-vidham

Synonyma

cātuḥčtyři; hotramobětní ohně; karma śuddhamočista činů; prajānāmlidí obecně; vīkṣyapoté, co viděl; vaidikampodle védských rituálů; vyadadhātučinit; yajñaoběť; santatyairozšířit; vedam ekampouze jedna Veda; catuḥ-vidhamdo čtyř oddílů.

Překlad

Viděl, že oběti uvedené ve Vedách jsou prostředkem k očistě lidských činností. Pro zjednodušení celého postupu rozdělil jednu Vedu do čtyř, aby je rozšířil mezi lidi.

Význam

Na počátku byla pouze jedna Veda s názvem Yajur. Tam byly popsány čtyři druhy obětí. Pro ulehčení jejich vykonávání byla tato Veda rozdělena do čtyř kategorií obětí, které jsou určeny k očistě činností předepsaných čtyřem řádům. Nad čtyřmi VedamiṚg, Yajur, Sāma a Atharva — se nacházejí Purāṇy, Mahābhārata, Saṁhity atd., které jsou též známé jako pátá Veda. Śrī Vyāsadeva a jeho mnozí učedníci jsou všichni historické osobnosti a vyznačují se nesmírnou vlídností a soucitem k pokleslým duším tohoto věku Kali. Purāṇy a Mahābhārata jsou proto vyprávění dějinných skutečností a příběhů, na kterých je vysvětleno učení čtyř Ved. O autoritě Purāṇ a Mahābhāraty jako nedílných součástí Ved nemá žádný význam pochybovat. Chāndogya Upaniṣad (7.1.4) hovoří o Purāṇách a Mahābhāratě, které mají často označení historické záznamy, jako o páté Vedě. To je také způsob, jakým Śrīla Jīva Gosvāmī určuje hodnotu jednotlivých zjevených písem.