ŚB 1.16.35

का वा सहेत विरहं
पुरुषोत्तमस्य प्रेमावलोकरुचिरस्मितवल्गुजल्पै: ।
स्थैर्यं समानमहरन्मधुमानिनीनां
रोमोत्सवो मम यदङ्‌घ्रिविटङ्किताया: ॥ ३५ ॥
kā vā saheta virahaṁ puruṣottamasya
premāvaloka-rucira-smita-valgu-jalpaiḥ
sthairyaṁ samānam aharan madhu-māninīnāṁ
romotsavo mama yad-aṅghri-viṭaṅkitāyāḥ

Synonyma

kdo; nebo; sahetamůže snést; virahamodloučení; puruṣa-uttamasyaod Nejvyšší Osobnosti Božství; premaláskyplné; avalokapohledy; rucira-smitapříjemný úsměv; valgu-jalpaiḥsrdečný přístup; sthairyamvážnost; sa-mānama vášnivý hněv; aharatpřemohl; madhudrazí; māninīnāmženy jako Satyabhāmā; roma-utsavaḥchlupy zježené radostí; mama; yatjehož; aṅghrinohy; viṭaṅkitāyāḥoznačena s.

Překlad

Kdo by tedy mohl snést bolest odloučení od té Nejvyšší Osobnosti Božství? Svým sladkým láskyplným úsměvem, příjemným pohledem a srdečným přístupem přemohl vážnost a vášnivý hněv Svých drahých, jako byla Satyabhāmā. Když cestoval po mém (zemském) povrchu, byla jsem zasypávána prachem z Jeho lotosových nohou, a proto jsem byla hojně pokrytá trávou, která vypadala jako chlupy zježené radostí na mém těle.

Význam

Od Svých tisícero královen se Pán mohl odloučit, když odjížděl z domova, ale pokud jde o Zemi, té se dotýkal Svýma lotosovýma nohama neustále, a žádné odloučení proto nepřicházelo v úvahu. Když tedy Pán opustil zemský povrch, aby se vrátil do Svého duchovního sídla, pocity odloučení Země byly ještě palčivější.