Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv první: Stvoření » KAPITOLA ŠESTNÁCTÁ

Sloka 2

VERSO 2

Verš

Texto

sa uttarasya tanayām
upayema irāvatīm
janamejayādīṁś caturas
tasyām utpādayat sutān
sa uttarasya tanayām
upayema irāvatīm
janamejayādīṁś caturas
tasyām utpādayat sutān

Synonyma

Sinônimos

saḥ — on; uttarasya — krále Uttary; tanayām — dceru; upayeme — vzal si za ženu; irāvatīm — Irāvatī; janamejaya-ādīn — v čele s Mahārājem Janamejayou; caturaḥ — čtyři; tasyām — s ní; utpādayat — počal; sutān — syny.

saḥ — ele; uttarasya — do rei Uttara; tanayām — filha; upayeme — casou-se; irāvatīm — Irāvatī; janamejaya-ādīn — encabeçados por Mahārāja Janamejaya; caturaḥ — quatro; tasyām — nela; utpādayat — gerou; sutān — filhos.

Překlad

Tradução

Král Parīkṣit se oženil s dcerou krále Uttary a počal s ní čtyři syny v čele s Mahārājem Janamejayou.

O rei Parīkṣit se casou com a filha do rei Uttara e gerou quatro filhos, encabeçados por Mahārāja Janamejaya.

Význam

Comentário

Mahārāja Uttara byl synem Virāṭa a strýcem Mahārāje Parīkṣita z matčiny strany. Irāvatī byla jako dcera Mahārāje Uttary sestřenicí Mahārāje Parīkṣita, ale bratranci a sestřenice spolu mohli uzavírat manželství, pokud nepatřili ke stejné gotře neboli rodině. Ve védském manželství se zdůrazňoval význam gotry, rodiny. Arjuna se také oženil se Subhadrou, i když to byla jeho sestřenice z matčiny strany.

SIGNIFICADO—Mahārāja Uttara era filho de Virāṭa e tio materno de Mahārāja Parīkṣit. Irāvatī, sendo filha de Mahārāja Uttara, era prima-irmã de Mahārāja Parīkṣit; permitia-se, porém, que primos-irmãos e primas-irmãs se casassem se eles não pertencessem ao mesmo gotra, ou família. No sistema védico de casamento, a importância do gotra, ou família, era ressaltada. Arjuna também se casou com Subhadrā, embora ela fosse sua prima-irmã por parte de mãe.

Janamejaya: Jeden z králů-rājarṣiů a slavný syn Mahārāje Parīkṣita. Jeho matka se jmenovala Irāvatī nebo podle některých také Mādravatī. Mahārāja Janamejaya počal dva syny, kteří se jmenovali Jñātānīka a Śaṅkukarṇa. Vykonal několik obětí na poutním místě Kurukṣetře a měl tři mladší bratry, kteří se jmenovali Śrutasena, Ugrasena a Bhīmasena II. Napadl Takṣalu (Ajantu) a rozhodl se pomstít neoprávněnou kletbu, která padla na jeho velkého otce Mahārāje Parīkṣita. Vykonal velikou oběť zvanou Sarpa-yajña, aby zničil hadí plémě včetně hada takṣaky, který uštkl a tak zabil jeho otce. Na žádost mnoha vlivných polobohů a mudrců musel své rozhodnutí o vyhubení hadího plémě změnit, ale přestože oběť zastavil, uspokojil všechny, kteří se na oběti podíleli, náležitou odměnou. Na oběti byl přítomný také Mahāmuni Vyāsadeva a osobně před králem vyprávěl historii bitvy na Kurukṣetře. Na Vyāsadevův příkaz potom jeho učedník Vaiśampāyana vyprávěl na králově dvoře celou Mahābhāratu. Velice se ho dotkla předčasná smrt jeho velkého otce a velice toužil po tom, aby ho znovu spatřil, a vyjádřil svou touhu před velkým mudrcem Vyāsadevem. Vyāsadeva jeho přání splnil. Jeho otec stál před ním a on ho uctíval společně s Vyāsadevem s velikou úctou a okázalostí. Naprosto spokojený pak velice štědře obdaroval všechny brāhmaṇy, kteří byli na této oběti přítomní.

Janamejaya: Um dos reis rājarṣis e o famoso filho de Mahārāja Parīkṣit. O nome de sua mãe era Irāvatī, ou, segundo alguns, Mādravatī. Mahārāja Janamejaya gerou dois filhos, chamados Jñātānīka e Śaṅkukarṇa. Celebrou diversos sacrifícios no local de peregrinação de Kurukṣetra, e teve três irmãos mais novos chamados Śrutasena, Ugrasena e Bhīmasena II. Invadiu Takṣaśilā (Ajanta) e decidiu vingar-se da maldição injusta sobre seu grande pai, Mahārāja Parīkṣit. Executou um grande sacrifício chamado sarpa-yajña, para matar a raça de serpentes, inclusive a takṣaka, que havia mordido fatalmente seu pai. A pedido de muitos sábios e semideuses influentes, ele teve que mudar sua decisão de matar a raça de serpentes, mas, a despeito de interromper o sacrifício, ele satisfez a todos os interessados no sacrifício recompensando-os adequadamente. Mahāmuni Vyāsadeva também esteve presente na cerimônia, e narrou pessoalmente a história da Guerra de Kurukṣetra diante do rei. Mais tarde, por ordem de Vyāsadeva, seu discípulo Vaiśampāyana narrou diante do rei o tema do Mahābhārata. Ele ficou muito impressionado com a morte prematura de seu grande pai e estava muito ansioso por revê-lo; por isso, expressou seu desejo diante do grande sábio Vyāsadeva. Vyāsadeva satisfez, então, seu desejo. Seu pai apresentou-se diante dele, e ele adorou tanto seu pai quanto Vyāsadeva com grande pompa e respeito. Estando plenamente satisfeito, ele deu, com muita magnanimidade, caridade aos brāhmaṇas presentes no sacrifício.