Sloka 2

Text 2

Verš

Text

sa uttarasya tanayām
upayema irāvatīm
janamejayādīṁś caturas
tasyām utpādayat sutān

Synonyma

Synonyms

saḥ — on; uttarasya — krále Uttary; tanayām — dceru; upayeme — vzal si za ženu; irāvatīm — Irāvatī; janamejaya-ādīn — v čele s Mahārājem Janamejayou; caturaḥ — čtyři; tasyām — s ní; utpādayat — počal; sutān — syny.

saḥ — he; uttarasya — of King Uttara; tanayām — daughter; upayeme — married; irāvatīm — Irāvatī; janamejaya-ādīn — headed by Mahārāja Janamejaya; caturaḥ — four; tasyām — in her; utpādayat — begot; sutān — sons.

Překlad

Translation

Král Parīkṣit se oženil s dcerou krále Uttary a počal s ní čtyři syny v čele s Mahārājem Janamejayou.

King Parīkṣit married the daughter of King Uttara and begot four sons, headed by Mahārāja Janamejaya.

Význam

Purport

Mahārāja Uttara byl synem Virāṭa a strýcem Mahārāje Parīkṣita z matčiny strany. Irāvatī byla jako dcera Mahārāje Uttary sestřenicí Mahārāje Parīkṣita, ale bratranci a sestřenice spolu mohli uzavírat manželství, pokud nepatřili ke stejné gotře neboli rodině. Ve védském manželství se zdůrazňoval význam gotry, rodiny. Arjuna se také oženil se Subhadrou, i když to byla jeho sestřenice z matčiny strany.

Mahārāja Uttara was the son of Virāṭa and maternal uncle of Mahārāja Parīkṣit. Irāvatī, being the daughter of Mahārāja Uttara, was the cousin-sister of Mahārāja Parīkṣit, but cousin-brothers and -sisters were allowed to get married if they did not belong to the same gotra, or family. In the Vedic system of marriage, the importance of the gotra, or family, was stressed. Arjuna also married Subhadrā, although she was his maternal cousin-sister.

Janamejaya: Jeden z králů-rājarṣiů a slavný syn Mahārāje Parīkṣita. Jeho matka se jmenovala Irāvatī nebo podle některých také Mādravatī. Mahārāja Janamejaya počal dva syny, kteří se jmenovali Jñātānīka a Śaṅkukarṇa. Vykonal několik obětí na poutním místě Kurukṣetře a měl tři mladší bratry, kteří se jmenovali Śrutasena, Ugrasena a Bhīmasena II. Napadl Takṣalu (Ajantu) a rozhodl se pomstít neoprávněnou kletbu, která padla na jeho velkého otce Mahārāje Parīkṣita. Vykonal velikou oběť zvanou Sarpa-yajña, aby zničil hadí plémě včetně hada takṣaky, který uštkl a tak zabil jeho otce. Na žádost mnoha vlivných polobohů a mudrců musel své rozhodnutí o vyhubení hadího plémě změnit, ale přestože oběť zastavil, uspokojil všechny, kteří se na oběti podíleli, náležitou odměnou. Na oběti byl přítomný také Mahāmuni Vyāsadeva a osobně před králem vyprávěl historii bitvy na Kurukṣetře. Na Vyāsadevův příkaz potom jeho učedník Vaiśampāyana vyprávěl na králově dvoře celou Mahābhāratu. Velice se ho dotkla předčasná smrt jeho velkého otce a velice toužil po tom, aby ho znovu spatřil, a vyjádřil svou touhu před velkým mudrcem Vyāsadevem. Vyāsadeva jeho přání splnil. Jeho otec stál před ním a on ho uctíval společně s Vyāsadevem s velikou úctou a okázalostí. Naprosto spokojený pak velice štědře obdaroval všechny brāhmaṇy, kteří byli na této oběti přítomní.

Janamejaya: One of the rājarṣi kings and the famous son of Mahārāja Parīkṣit. His mother’s name was Irāvatī, or according to some, Mādravatī. Mahārāja Janamejaya begot two sons of the names Jñātānīka and Śaṅkukarṇa. He celebrated several sacrifices in the Kurukṣetra pilgrimage site, and he had three younger brothers named Śrutasena, Ugrasena and Bhīmasena II. He invaded Takṣaśilā (Ajanta), and he decided to avenge the unlawful curse upon his great father, Mahārāja Parīkṣit. He performed a great sacrifice called Sarpa-yajña, to kill the race of serpents, including the takṣaka, which had bitten his father to death. On request from many influential demigods and sages, he had to change his decision to kill the race of snakes, but despite stopping the sacrifice, he satisfied everyone concerned in the sacrifice by rewarding them properly. In the ceremony, Mahāmuni Vyāsadeva also was present, and he personally narrated the history of the Battle of Kurukṣetra before the King. Later on by the order of Vyāsadeva, his disciple Vaiśampāyana narrated before the King the subject matter of Mahābhārata. He was much affected by his great father’s untimely death and was very anxious to see him again, and he expressed his desire before the great sage Vyāsadeva. Vyāsadeva also fulfilled his desire. His father was present before him, and he worshiped both his father and Vyāsadeva with great respect and pomp. Being fully satisfied, he most munificently gave charity to the brāhmaṇas present at the sacrifice.