CC Madhya 9.150
Bengálština
গোপীনাং পশুপেন্দ্রনন্দনজুষো ভাবস্য কস্তাং কৃতী
বিজ্ঞাতুং ক্ষমতে দুরূহপদবীসঞ্চারিণঃ প্রক্রিয়াম্ ।
আবিষ্কুর্বতি বৈষ্ণবীমপি তনুং তস্মিন্ ভুজৈর্জিষ্ণুভি-
র্যাসাং হন্ত চতুর্ভিরদ্ভুতরুচিং রাগোদয়ঃ কুঞ্চতি ॥ ১৫০ ॥
বিজ্ঞাতুং ক্ষমতে দুরূহপদবীসঞ্চারিণঃ প্রক্রিয়াম্ ।
আবিষ্কুর্বতি বৈষ্ণবীমপি তনুং তস্মিন্ ভুজৈর্জিষ্ণুভি-
র্যাসাং হন্ত চতুর্ভিরদ্ভুতরুচিং রাগোদয়ঃ কুঞ্চতি ॥ ১৫০ ॥
Verš
gopīnāṁ paśupendra-nandana-juṣo bhāvasya kas tāṁ kṛtī
vijñātuṁ kṣamate durūha-padavī-sañcāriṇaḥ prakriyām
āviṣkurvati vaiṣṇavīm api tanuṁ tasmin bhujair jiṣṇubhir
yāsāṁ hanta caturbhir adbhuta-ruciṁ rāgodayaḥ kuñcati
vijñātuṁ kṣamate durūha-padavī-sañcāriṇaḥ prakriyām
āviṣkurvati vaiṣṇavīm api tanuṁ tasmin bhujair jiṣṇubhir
yāsāṁ hanta caturbhir adbhuta-ruciṁ rāgodayaḥ kuñcati
Synonyma
gopīnām — gopī; <mi>paśupa-indra-nandana-juṣaḥ — služby synovi krále Vradži, Mahārāje Nandy; bhāvasya — extatické; kaḥ — co; tām — toto; kṛtī — učený člověk; vijñātum — pochopit; kṣamate — je schopen; durūha — velmi těžké pochopit; padavī — postavení; sañcāriṇaḥ — které vyvolává; prakriyām — činnost; āviṣkurvati — projevuje; vaiṣṇavīm — Viṣṇua; api — jistě; tanum — tělo; tasmin — v tom; bhujaiḥ — s pažemi; jiṣṇubhiḥ — překrásnými; yāsām — jich (gopī); hanta — běda; caturbhiḥ — čtyřmi; adbhuta — úžasně; rucim — krásný; rāga-udayaḥ — probuzení extatických pocitů; kuñcati — ochromuje..
Překlad
„,Jednou se Pán Śrī Kṛṣṇa z žertu projevil jako Nārāyaṇa, se čtyřmi dokonalými pažemi a překrásnou podobou. Když však gopī spatřily tuto vznešenou podobu, jejich extatické pocity byly ochromeny. Ani vzdělaný člověk proto nemůže pochopit extatické pocity gopī, které jsou pevně upřené na původní podobu Pána Kṛṣṇy jako syna Nandy Mahārāje. Tyto úžasné pocity gopī v extatické parama-rase s Kṛṣṇou představují největší tajemství duchovního života.̀“
Význam
Tento verš vyslovuje Nārada Muni v divadelní hře Lalita-mādhava-nāṭaka (6.14), kterou napsal Śrīla Rūpa Gosvāmī.