Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 4.77

Verš

yadyapi gopāla saba anna-vyañjana khāila
tāṅra hasta-sparśe punaḥ temani ha-ila

Synonyma

yadyapi — i když; gopāla — Pán Gopāla; saba — všechnu; anna-vyañjana — rýži, dál a zeleninu; khāila — snědl; tāṅra — Jeho; hasta — rukou; sparśe — díky doteku; punaḥ — znovu; temani — stejně jako předtím; ha-ila — stalo se.

Překlad

Śrī Gopāla sice snědl vše, co se Mu obětovalo, ale díky doteku Jeho transcendentální ruky ničeho neubylo.

Význam

Ateisté nemohou pochopit, jak může Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, v podobě Božstva sníst veškeré jídlo, které Mu oddaní obětují. V Bhagavad-gītě (9.26) Kṛṣṇa říká:

patraṁ puṣpaṁ phalaṁ toyaṁ
yo me bhaktyā prayacchati
tad ahaṁ bhakty-upahṛtam
aśnāmi prayatātmanaḥ

„Když Mi někdo obětuje s láskou a oddaností lístek, květinu, ovoce nebo vodu, přijmu to.“ Pán je pūrṇa neboli úplný, a proto sní vše, co Mu Jeho oddaní nabídnou. Díky doteku Jeho transcendentální ruky však veškeré jídlo zůstane, jak bylo předtím. Co se změní, je jeho kvalita. Před obětováním bylo jídlo něčím jiným než po obětování, kterým získá transcendentální kvalitu. A jelikož je Pán pūrṇa, zůstává stejný, i když se nají. Pūrṇasya pūrṇam ādāya pūrṇam evāvaśiṣyate. Jídlo obětované Kṛṣṇovi je kvalitativně stejně dobré jako Kṛṣṇa. A protože Kṛṣṇa je avyaya, nezničitelný, zůstává i jídlo, které jedl, jak bylo předtím, jelikož se od Něho neliší.

Kṛṣṇa může navíc jíst kterýmkoliv ze svých transcendentálních smyslů. Může jídlo sníst pouhým pohledem nebo dotekem. Nikdo by si také neměl myslet, že Kṛṣṇa jídlo potřebuje. Nedostane hlad jako obyčejná lidská bytost, ale jen se tak tváří, a tehdy může sníst cokoliv bez ohledu na množství. Filosofii, která vysvětluje Kṛṣṇovo jedení, můžeme pochopit našimi transcendentálními smysly. Kṛṣṇovy činnosti, jména, podoby, vlastnosti, zábavy a doprovod můžeme znát, když jsou naše smysly očištěné stálým vykonáváním oddané služby Pánu.

ataḥ śrī-kṛṣṇa-nāmādi
na bhaved grāhyam indriyaiḥ
sevonmukhe hi jihvādau
svayam eva sphuraty adaḥ

„Nikdo nemůže Kṛṣṇu poznat pomocí tupých hmotných smyslů. Oddaným se však vyjeví, protože je spokojený s jejich transcendentální oddanou službou.“ (Bhakti-rasāmṛta-sindhu 1.2.234) Oddaní Kṛṣṇu znají skrze zjevení. Žádný světský učenec nemůže pochopit Kṛṣṇu a Jeho zábavy svým bádáním bez oddanosti.