CC Madhya 20.311
Bengálština
‘শিব’ — মায়াশক্তিসঙ্গী, তমোগুণাবেশ ।
মায়াতীত, গুণাতীত ‘বিষ্ণু’ — পরমেশ ॥ ৩১১ ॥
মায়াতীত, গুণাতীত ‘বিষ্ণু’ — পরমেশ ॥ ৩১১ ॥
Verš
‘śiva’ — māyā-śakti-saṅgī, tamo-guṇāveśa
māyātīta, guṇātīta ‘viṣṇu’ — parameśa
māyātīta, guṇātīta ‘viṣṇu’ — parameśa
Synonyma
Překlad
„Pán Śiva je společník vnější energie, a proto je pohroužený v hmotné kvalitě temna. Pán Viṣṇu je vůči māyi i jejím kvalitám transcendentální; proto je Nejvyšší Osobnost Božství.“
Význam
Viṣṇu se nachází mimo dosah hmotného projevu a není ovládaný hmotnou energií. Je svrchovaně nezávislý Pán, Osobnost Božství. To uznává i Śaṅkarācārya: nārāyaṇaḥ paro 'vyaktāt (Gītā-bhāṣya). Ve své původní přirozené podobě je Śiva mahā-bhāgavata, svrchovaný oddaný Pána, ale protože přijímá společnost māyi, zvláště kvality nevědomosti, není prostý jejího vlivu. Tento blízký vztah u Nejvyšší Osobnosti Božství, Viṣṇua, zcela schází. Pán Śiva māyu přijímá, ale v přítomnosti Pána Viṣṇua māyā neexistuje. Pán Śiva tedy musí být považován za produkt māyi. Když je Pán Śiva prostý vlivu māyi, je v postavení mahā-bhāgavaty, svrchovaného oddaného Pána Viṣṇua. Vaiṣṇavānāṁ yathā śambhuḥ.