CC Madhya 19.185
Bengálština
শান্ত, দাস্য, সখ্য, বাৎসল্য, মধুর-রস নাম ।
কৃষ্ণভক্তি-রস-মধ্যে এ পঞ্চ প্রধান ॥ ১৮৫ ॥
কৃষ্ণভক্তি-রস-মধ্যে এ পঞ্চ প্রধান ॥ ১৮৫ ॥
Verš
śānta, dāsya, sakhya, vātsalya, madhura-rasa nāma
kṛṣṇa-bhakti-rasa-madhye e pañca pradhāna
kṛṣṇa-bhakti-rasa-madhye e pañca pradhāna
Synonyma
Překlad
„Existuje pět hlavních transcendentálních nálad prožívaných s Nejvyšší Osobností Božství, a těmi jsou śānta, dāsya, sakhya, vātsalya a madhura.“
Význam
Śānta-bhakti-rasa je v knize Bhakti-rasāmṛta-sindhu (3.1.4–6) popsána takto:
vakṣyamāṇair vibhāvādyaiḥ śamināṁ svādyatāṁ gataḥ
sthāyī śānti-ratir dhīraiḥ śānta-bhakti-rasaḥ smṛtaḥ
sthāyī śānti-ratir dhīraiḥ śānta-bhakti-rasaḥ smṛtaḥ
prāyaḥ sva-sukha-jātīyaṁ sukhaṁ syād atra yoginām
kintv ātma-saukhyam aghanaṁ ghanaṁ tv īśa-mayaṁ sukham
kintv ātma-saukhyam aghanaṁ ghanaṁ tv īśa-mayaṁ sukham
tatrāpīśa-svarūpānu- bhavasyaivoru-hetutā
dāsādi-van-mano-jñātva- līlāder na tathā matā
dāsādi-van-mano-jñātva- līlāder na tathā matā
Pokud śānta-rati (neutrální náklonnost) trvá neustále, mísí se s extatickými pocity a oddaný si ji vychutnává, nazývá se śānta-bhakti-rasa. Oddaní na úrovni śānta-bhakti-rasy se obvykle těší z neosobního rysu Nejvyšší Osobnosti Božství. Jelikož je však jejich chuť transcendentální blaženosti neúplná, nazývá se aghana neboli řídká. Uvádí se srovnání obyčejného mléka s kondenzovaným. Pokud tentýž oddaný překoná neosobní stádium a vychutnává si službu Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, v Jeho původní podobě sac-cid-ānanda-vigrahy (Jeho transcendentálního, blaženého a věčného těla oplývajícího úplným poznáním), tato chuť se nazývá koncentrovaná (ghana) transcendentální blaženost. Někdy oddaní v śānta-rase po setkání s Nejvyšší Osobností Božství zakoušejí transcendentální blaženost, ale to nelze srovnávat s transcendentální blažeností zažívanou oddanými v dāsya-rase, transcendentální náladě, s níž člověk slouží Nejvyšší Osobnosti Božství.
Dāsya-rasa neboli dāsya-bhakti-rasa je popsána v Bhakti-rasāmṛta-sindhu (3.2.3–4) takto:
ātmocitair vibhāvādyaiḥ prītir āsvādanīyatām
nītā cetasi bhaktānāṁ prīti-bhakti-raso mataḥ
nītā cetasi bhaktānāṁ prīti-bhakti-raso mataḥ
anugrāhy asya dāsatvāl lālyatvād apy ayaṁ dvidhā
bhidyate sambhrama-prīto gaurava-prīta ity api
bhidyate sambhrama-prīto gaurava-prīta ity api
Pokud živá bytost na základě svých tužeb rozvine lásku k Nejvyšší Osobnosti Božství, toto počáteční stádium lásky se nazývá dāsya-bhakti-rasa. Dělí se do dvou kategorií nazývajících se sambhrama-dāsya a gaurava-dāsya. V sambhrama-dāsyi oddaný slouží Nejvyšší Osobnosti Božství s úctou, ale v pokročilejší gaurava-dāsyi oddaný cítí, že dostává od Pána ochranu.
Sakhya-bhakti-rasa je popisována v knize Bhakti-rasāmṛta-sindhu (3.3.1) následovně:
sthāyi-bhāvo vibhāvādyaiḥ sakhyam ātmocitair iha
nītaś citte satāṁ puṣṭiṁ rasaḥ preyān udīryate
nītaś citte satāṁ puṣṭiṁ rasaḥ preyān udīryate
„Extatické emoce se mohou v závislosti na původním vědomí osoby trvale projevovat v rámci přátelství. Když toto stádium vědomí Kṛṣṇy dozraje, nazývá se preyo-rasa nebo sakhya-bhakti-rasa.“
Vātsalya-bhakti-rasa se popisuje v Bhakti-rasāmṛta-sindhu (3.4.1) takto:
vibhāvādyais tu vātsalyaṁ sthāyī puṣṭim upāgataḥ
eṣa vatsala-nāmātra prokto bhakti-raso budhaiḥ
eṣa vatsala-nāmātra prokto bhakti-raso budhaiḥ
„Když se věčná láska k Bohu promění v rodičovskou lásku a smísí se s odpovídajícími emocemi, učení oddaní toto stádium duchovní existence popisují jako vātsalya-bhakti-rasu.“
Madhura-bhakti-rasa se popisuje v Bhakti-rasāmṛta-sindhu (3.5.1) takto:
ātmocitair vibhāvādyaiḥ puṣṭiṁ nītā satāṁ hṛdi
madhurākhyo bhaved bhakti- raso ’sau madhurā ratiḥ
madhurākhyo bhaved bhakti- raso ’sau madhurā ratiḥ
„Pokud v souladu s vlastním přirozeným rozvojem vědomí Kṛṣṇy tíhne připoutanost v srdci oddaného k milostné lásce, nazývá se to připoutanost s milostnou láskou neboli madhura-rasa.“