Text 189
Text 189
Verš
Text
tomāra agrete prabhu kahite vāsi lāja
tomāra agrete prabhu kahite vāsi lāja
Synonyma
Synonyms
Překlad
Translation
„Pane, patříme k nejnižší třídě lidí a naši společníci a naše práce jsou také toho nejhoršího druhu. Nemůžeme se Ti proto představit. Když před Tebou stojíme, nesmírně se stydíme.“
“Sir, we belong to the lowest class of men, and our associates and employment are also of the lowest type. Therefore we cannot introduce ourselves to You. We feel very much ashamed, standing here before You.
Význam
Purport
I když se tito dva bratři, Rūpa a Sanātana (tehdy Dabir Khás a Sákara Malik), představili jako narození v nízké rodině, ve skutečnosti patřili k velmi vážené brāhmaṇské rodině, která pocházela z Karnáty, a tudíž náleželi k brāhmaṇské třídě. Protože však byli ve službě muslimské vlády, jejich zvyky a chování byly bohužel stejné, jako měli muslimové. Představili se proto jako nīca-jāti. Slovo jāti znamená zrození. Podle śāstry existují tři druhy zrození. První zrození je z lůna matky, druhé představuje přijetí nápravných postupů a třetím je přijetí duchovního mistra (zasvěcení). Člověk se stane hanebným, když přijme hanebnou profesi nebo se sdružuje s lidmi s hanebnou povahou. Rūpa a Sanātana se jako Dabir Khás a Sákara Malik sdružovali s muslimy, kteří se přirozeně stavěli proti brāhmaṇské kultuře a ochraně krav. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (sedmém zpěvu) je řečeno, že každý člověk patří do určité třídy. Každého lze posoudit podle zvláštních znaků popsaných v śāstrách, které ho řadí do určité kasty. Dabir Khás i Sákara Malik patřili k brāhmaṇské kastě, avšak jejich původní zvyky zdegradovaly na úroveň muslimské společnosti, protože byli zaměstnáni muslimy. A jelikož u nich nebylo příznaky brāhmaṇské kultury téměř vidět, ztotožňovali se s tou nejnižší třídou. Bhakti-ratnākara jasně říká, že se Sákara Malik a Dabir Khás představili jako příslušníci nižší třídy proto, že se sdružovali s nízkými lidmi. Ve skutečnosti se však narodili v úctyhodné brāhmaṇské rodině.
Although the two brothers, Rūpa and Sanātana (at that time Dabira Khāsa and Sākara Mallika), presented themselves as being born in a low family, they nonetheless belonged to a most respectable brāhmaṇa family that was originally from Karṇāṭa. Thus they actually belonged to the brāhmaṇa caste. Unfortunately, because of being associated with the Muslim governmental service, their customs and behavior resembled those of the Muslims. Therefore they presented themselves as nīca-jāti. The word jāti means birth. According to śāstra, there are three kinds of birth. The first birth is from the womb of the mother, the second birth is the acceptance of the reformatory method, and the third birth is acceptance by the spiritual master (initiation). One becomes abominable by adopting an abominable profession or by associating with people who are naturally abominable. Rūpa and Sanātana, as Dabira Khāsa and Sākara Mallika, associated with Muslims, who were naturally opposed to brahminical culture and cow protection. In Śrīmad-Bhāgavatam (Seventh Canto) it is stated that every person belongs to a certain classification. A person is identifiable by the special symptoms mentioned in the śāstras. By one’s symptoms, one is known to belong to a certain caste. Both Dabira Khāsa and Sākara Mallika belonged to the brāhmaṇa caste, but because they were employed by Muslims, their original habits degenerated into those of the Muslim community. Since the symptoms of brahminical culture were almost nil, they identified themselves with the lowest caste. In the Bhakti-ratnākara it is clearly stated that because Sākara Mallika and Dabira Khāsa associated with lower-class men, they introduced themselves as belonging to the lower classes. Actually, however, they had been born in respectable brāhmaṇa families.