Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 1.189
Verš
tomāra agrete prabhu kahite vāsi lāja
Synonyma
Překlad
„Pane, patříme k nejnižší třídě lidí a naši společníci a naše práce jsou také toho nejhoršího druhu. Nemůžeme se Ti proto představit. Když před Tebou stojíme, nesmírně se stydíme.“
Význam
I když se tito dva bratři, Rūpa a Sanātana (tehdy Dabir Khás a Sákara Malik), představili jako narození v nízké rodině, ve skutečnosti patřili k velmi vážené brāhmaṇské rodině, která pocházela z Karnáty, a tudíž náleželi k brāhmaṇské třídě. Protože však byli ve službě muslimské vlády, jejich zvyky a chování byly bohužel stejné, jako měli muslimové. Představili se proto jako nīca-jāti. Slovo jāti znamená zrození. Podle śāstry existují tři druhy zrození. První zrození je z lůna matky, druhé představuje přijetí nápravných postupů a třetím je přijetí duchovního mistra (zasvěcení). Člověk se stane hanebným, když přijme hanebnou profesi nebo se sdružuje s lidmi s hanebnou povahou. Rūpa a Sanātana se jako Dabir Khás a Sákara Malik sdružovali s muslimy, kteří se přirozeně stavěli proti brāhmaṇské kultuře a ochraně krav. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (sedmém zpěvu) je řečeno, že každý člověk patří do určité třídy. Každého lze posoudit podle zvláštních znaků popsaných v śāstrách, které ho řadí do určité kasty. Dabir Khás i Sákara Malik patřili k brāhmaṇské kastě, avšak jejich původní zvyky zdegradovaly na úroveň muslimské společnosti, protože byli zaměstnáni muslimy. A jelikož u nich nebylo příznaky brāhmaṇské kultury téměř vidět, ztotožňovali se s tou nejnižší třídou. Bhakti-ratnākara jasně říká, že se Sákara Malik a Dabir Khás představili jako příslušníci nižší třídy proto, že se sdružovali s nízkými lidmi. Ve skutečnosti se však narodili v úctyhodné brāhmaṇské rodině.