Śrī caitanya-caritāmṛta Antya 1.166
Verš
sāci-stambhita-kandharaṁ sakhi tiraḥ-sañcāri-netrāñcalam
vaṁśīṁ kuṭmalite dadhānam adhare lolāṅgulī-saṅgatāṁ
riṅgad-bhrū-bhramaraṁ varāṅgi paramānandaṁ puraḥ svī-kuru
Synonyma
jaṅghā — holeně; adhaḥ-taṭa — u nižšího okraje; saṅgi — spojená; dakṣiṇa-padam — pravá noha; kiñcit — lehce; vibhugna-trikam — střed těla prohnutý ve třech místech; sāci-stambhita-kandharam — jehož krk je prohnut do strany; sakhi — ó přítelkyně; tiraḥ-sañcāri — těkají do stran; netra-añcalam — jehož oči; vaṁśīm — flétnu; kuṭmalite — sevřeným jako poupě květu; dadhānam — přikládající; adhare — ke rtům; lola-aṅgulī-saṅgatām — přidává prsty pohybující se sem a tam; riṅgat-bhrū — jehož pomalu se pohybující obočí; bhramaram — jako čmeláci; vara-aṅgi — ó nejkrásnější; parama-ānandam — zosobnění blaženosti; puraḥ — stojící před Tebou; svī-kuru — jen přijmi.
Překlad
„ ,Ó nejkrásnější z mých přítelkyň, přijmi prosím Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, který před Tebou stojí plný transcendentální blaženosti. Jeho oči těkají ze strany na stranu a obočí se pomalu pohybuje na Jeho lotosu podobné tváři jako čmeláci. Stojí s
Význam
Toto je verš 27 ze čtvrtého dějství Lalita-mādhava-nāṭaky, hry o deseti dějstvích od Śrīly Rūpy Gosvāmīho. Lalitadevī ho vyslovila před Rādhārāṇī.