Skip to main content
Knihovna » Śrī Caitanya-caritāmṛta » Ādi-līlā » KAPITOLA SEDMÁ

Text 150

Text 150

Verš

Text

ei-mate tāṅ-sabāra kṣami’ aparādha
sabākāre kṛṣṇa-nāma karilā prasāda
ei-mate tāṅ-sabāra kṣami’ aparādha
sabākāre kṛṣṇa-nāma karilā prasāda

Synonyma

Synonyms

ei-mate — takto; tāṅ-sabāra — všech sannyāsīch; kṣami' — promíjející; aparādha — přestupek; sabākāre — všem; kṛṣṇa-nāma — svaté jméno Kṛṣṇy; karilā — dal; prasāda — jako milost.

ei-mate — in this way; tāṅ-sabāra — of all the sannyāsīs; kṣami’ — excusing; aparādha — offense; sabākāre — all of them; kṛṣṇa-nāma — the holy name of Kṛṣṇa; karilā — gave; prasāda — as mercy.

Překlad

Translation

Tak Pán Caitanya prominul māyāvādským sannyāsīm všechny přestupky a milostivě je požehnal kṛṣṇa-nāmou.

Thus Lord Caitanya excused all the offenses of the Māyāvādī sannyāsīs and very mercifully blessed them with kṛṣṇa-nāma.

Význam

Purport

Śrī Caitanya Mahāprabhu je inkarnace milosti Nejvyšší Osobnosti Božství. Śrīla Rūpa Gosvāmī Jej oslovuje jako mahā-vadānyāvatāra neboli nejvelkodušnější inkarnaci. Kromě toho Śrīla Rūpa Gosvāmī také říká: karuṇayāvatīrṇaḥ kalau – jen ze své milosti sestoupil v tomto věku Kali. Tady je toho příklad. Śrī Caitanya Mahāprabhu nechtěl māyāvādské sannyāsī ani vidět, protože si říkal, že urážejí lotosové nohy Kṛṣṇy, ale zde jim odpouští (tāṅ-sabāra kṣami' aparādha). To je příklad kázání. Āpani ācari' bhakti śikhāimu sabāre. Śrī Caitanya Mahāprabhu nás učí, že téměř všichni ti, se kterými se kazatelé setkávají, se dopouštějí přestupků a jsou proti filosofii o vědomí Kṛṣṇy, ale povinností kazatele je přesvědčit je o pravosti hnutí pro vědomí Kṛṣṇy a přimět je, aby začali zpívat Hare Kṛṣṇa mahā-mantru. Naše šíření saṅkīrtanového hnutí pokračuje navzdory mnoha odpůrcům a lidé se tohoto procesu zpívání ujímají i v odlehlých částech světa, jako je Afrika. Pán Caitanya Mahāprabhu ukázal příklad úspěchu hnutí pro vědomí Kṛṣṇy, neboť přiměl zpívat Hare Kṛṣṇa mantru i ty, kteří se dopouštěli přestupků. Měli bychom s velkou úctou kráčet ve stopách Pána Caitanyi a není pochyb o tom, že budeme v našich snahách úspěšní.

Śrī Caitanya Mahāprabhu is the mercy incarnation of the Supreme Personality of Godhead. He is addressed by Śrīla Rūpa Gosvāmī as mahā-vadānyāvatāra, or the most magnanimous incarnation. Śrīla Rūpa Gosvāmī also says, karuṇayāvatīrṇaḥ kalau: it is only by His mercy that He has descended in this Age of Kali. Here this is exemplified. Śrī Caitanya Mahāprabhu did not like to see Māyāvādī sannyāsīs because He thought of them as offenders to the lotus feet of Kṛṣṇa, but here He excuses them (tāṅ-sabāra kṣami’ aparādha). This is an example in preaching. Āpani ācari’ bhakti śikhāimu sabāre. Śrī Caitanya Mahāprabhu teaches us that those whom preachers meet are almost all offenders who are opposed to Kṛṣṇa consciousness, but it is a preacher’s duty to convince them of the Kṛṣṇa consciousness movement and then induce them to chant the Hare Kṛṣṇa mahā-mantra. Our propagation of the saṅkīrtana movement is continuing, despite many opponents, and people are taking up this chanting process even in remote parts of the world like Africa. By inducing the offenders to chant the Hare Kṛṣṇa mantra, Lord Caitanya Mahāprabhu exemplified the success of the Kṛṣṇa consciousness movement. We should follow very respectfully in the footsteps of Lord Caitanya, and there is no doubt that we shall be successful in our attempts.