Bg. 5.18

Člověk vědomý si Kṛṣṇy nedělá žádný rozdíl mezi životními druhy či kastami. Brāhmaṇa a bezkastovní mohou být na různých společenských úrovních a pes, kráva a slon mohou patřit k různým životním druhům, ale z hlediska učeného člověka vědomého si Kṛṣṇy jsou tyto tělesné rozdíly bezvýznamné. Je to dáno tím, že všichni mají vztah s Nejvyšším, neboť Nejvyšší Pán je svou úplnou částí jako Paramātmā přítomný v srdci každého. Takové chápání Nejvyššího představuje pravé poznání. Co se týče těl v různých kastách či různých životních druzích, Pán projevuje stejnou přízeň všem, protože se ke každé živé bytosti chová jako k příteli a zůstává s ní jako Paramātmā za všech okolností. V podobě Paramātmy je přítomný jak ve vyvrhelovi, tak v brāhmaṇovi, i když jejich těla nejsou stejná. Těla jsou hmotné výtvory různých kvalit hmotné přírody, ale duše a Nadduše v těle jsou téže duchovní povahy. To, že jsou duše a Nadduše stejné kvality, ovšem neznamená, že jsou si rovné i kvantitou, neboť individuální duše je přítomná jen v jednom těle, zatímco Paramātmā je přítomná ve všech tělech. Ten, kdo si je vědomý Kṛṣṇy, to jasně chápe, a proto je opravdu učený a hledí na všechny stejně. Duše a Nadduše jsou si podobné v tom, že obě jsou vědomé, věčné a blažené. Liší se ale tím, že vědomí individuální duše je omezené na oblast jednoho těla, zatímco Nadduše si je vědomá všech těl. Nadduše je přítomná ve všech tělech bez rozdílu.