Skip to main content

TEXT 56

STIH 56

Verš

Tekst

duḥkheṣv anudvigna-manāḥ
sukheṣu vigata-spṛhaḥ
vīta-rāga-bhaya-krodhaḥ
sthita-dhīr munir ucyate
duḥkheṣv anudvigna-manāḥ
sukheṣu vigata-spṛhaḥ
vīta-rāga-bhaya-krodhaḥ
sthita-dhīr munir ucyate

Synonyma

Synonyms

duḥkheṣu — během utrpení trojího druhu; anudvigna-manāḥ — aniž by jeho mysl byla znepokojená; sukheṣu — o štěstí; vigata-spṛhaḥ — aniž by se příliš zajímal; vīta — prostý; rāga — připoutanosti; bhaya — strachu; krodhaḥ — a hněvu; sthita-dhīḥ — jehož mysl je nevzrušená; muniḥ — mudrc; ucyate — je nazýván.

duḥkheṣu – u trostrukim bijedama; anudvigna-manāḥ – neuznemirena uma; sukheṣu – sreća; vigata-spṛhaḥ – ne zanima ga; vīta – oslobođen; rāga – vezanosti; bhaya – straha; krodhaḥ – i srdžbe; sthita-dhīḥ – čiji je um postojan; muniḥ – mudracem; ucyate – naziva se.

Překlad

Translation

Ten, kdo není v mysli rozrušen ani uprostřed utrpení trojího druhu, necítí se povznesen, když přijde štěstí, a je prostý ulpívání, strachu a hněvu, je nazýván mudrcem klidné mysli.

Onaj tko nije uznemiren čak ni usred trostrukih bijeda, tko se ne zanosi srećom i tko je oslobođen vezanosti, straha i srdžbe, naziva se mudracem postojana uma.

Význam

Purport

Slovo muni poukazuje na toho, kdo dovede různými způsoby podněcovat svou mysl ke spekulaci, aniž by došel k přesnému závěru. Je řečeno, že každý muni má jiné hledisko, a pokud se některý názorově neliší od ostatních takových mudrců, nelze ho v pravém slova smyslu nazývat muni; nāsāv ṛṣir yasya mataṁ na bhinnam (Mahābhārata, Vana-parva 313.117). Sthita-dhīr muni neboli mudrc klidné mysli, o kterém zde hovoří Pán, je však jiný než obyčejný muni — je si neustále vědom Kṛṣṇy, protože již zanechal všeho tvořivého spekulování. Je praśānta-niḥśeṣa-mano-rathāntara (Stotra-ratna 43), tedy ten, kdo překonal úroveň myšlenkových spekulací a došel k závěru, že Pán Śrī Kṛṣṇa, Vāsudeva, je vším (vāsudevaḥ sarvam iti sa mahātmā su-durlabhaḥ). Ten, kdo si je takto plně vědom Kṛṣṇy, není nijak znepokojován nápory utrpení trojího druhu, protože všechny strasti přijímá jako milost Pána a domnívá se, že by si za své dřívější špatné jednání naopak zasloužil ještě větší potíže. Vidí, že jeho utrpení je z milosti Pána omezeno na nejmenší míru. A když je šťastný, připisuje všechny zásluhy Pánovi a sebe nepovažuje za hodného štěstí — uvědomuje si, že jedině milostí Pána je v takové příznivé situaci a může Pánu lépe sloužit. V zájmu služby Pánu je vždy odvážný a aktivní a není ovlivněn připoutaností či nechutí. Připoutaností se rozumí přijímat věci pro vlastní smyslový požitek a odpoutanost je stavem, kde toto smyslové ulpívání není. Ten, kdo neochvějně setrvává na úrovni vědomí Kṛṣṇy, je prostý připoutanosti i nechuti, neboť svůj život zasvětil službě Pánu. Proto se vůbec nehněvá, ani když se mu něco nepodaří. Ať už se setká s úspěchem či neúspěchem, nikdy to nenaruší jeho rozhodnost.

SMISAO: Riječ muni označava osobu koja može navesti um da spekulira na razne načine, a da ne dođe do pravog zaključka. Rečeno je da svaki muni ima drugačije gledište. Ako se muni ne razlikuje od drugih munija, ne može se nazvati munijem u pravom smislu te riječi. Na cāsāv ṛṣir yasya mataṁ na bhinnam (Mahābhārata, Vana-parva 313.117). Ali Gospodin ovdje spominje sthita-dhīr munija, koji se razlikuje od obična munija. Sthita-dhīr muni uvijek je svjestan Kṛṣṇe, jer je potpuno okončao kreativnu spekulaciju. On se naziva praśānta-niḥśeṣa-mano-rathāntara (Stotra-ratna 43) ili onaj tko je nadišao razinu umne spekulacije i došao do zaključka da je Gospodin Śrī Kṛṣṇa, Vāsudeva, sve (vāsudevaḥ sarvam iti sa mahātmā su-durlabhaḥ). On je muni postojana uma. Takvu osobu potpuno svjesnu Kṛṣṇe ne uznemiravaju naleti trostrukih bijeda, jer sve bijede prihvaća kao Gospodinovu milost, misleći da je zbog svojih prošlih grešnih djela zaslužila još više nevolja; vidi da su Gospodinovom milošću sve njezine nevolje svedene na najmanju mjeru. Slično tome, u sreći zaslugu za to pripisuje Gospodinu, misleći da je nije zaslužila; spoznaje da je samo zahvaljujući Gospodinovoj milosti u takvu lagodnu položaju u kojem može bolje služiti Gospodina. Gospodina služi uvijek smjelo i aktivno i nije pod utjecajem vezanosti ili odbojnosti. Vezanost znači prihvatiti stvari za vlastito osjetilno zadovoljstvo, a nevezanost je odsutnost takve osjetilne vezanosti. Ali onaj tko je utemeljen u svjesnosti Kṛṣṇe nije ni vezan ni nevezan, jer je posvetio svoj život služenju Gospodina. Stoga se ne ljuti čak ni kada njegovi pokušaji nisu uspješni. Bez obzira na uspjeh ili neuspjeh osoba svjesna Kṛṣṇe uvijek je postojana u svojoj odlučnosti.