Bg. 2.29
Dévanágarí
आश्चर्यवत्पश्यति कश्चिदेन -
माश्चर्यवद्वदति तथैव चान्यः ।
आश्चर्यवच्चैनमन्यः शृणोति
श्रुत्वाप्येनं वेद न चैव कश्चित् ॥ २९ ॥
माश्चर्यवद्वदति तथैव चान्यः ।
आश्चर्यवच्चैनमन्यः शृणोति
श्रुत्वाप्येनं वेद न चैव कश्चित् ॥ २९ ॥
Verš
āścarya-vat paśyati kaścid enam
āścarya-vad vadati tathaiva cānyaḥ
āścarya-vac cainam anyaḥ śṛṇoti
śrutvāpy enaṁ veda na caiva kaścit
āścarya-vad vadati tathaiva cānyaḥ
āścarya-vac cainam anyaḥ śṛṇoti
śrutvāpy enaṁ veda na caiva kaścit
Synonyma
āścarya-vat — jako zázrak; paśyati — vidí; kaścit — někdo; enam — tuto duši; āścarya-vat — jako o zázraku; vadati — mluví; tathā — tak; eva — jistě; ca — také; anyaḥ — další; āścarya-vat — podobně udivující; ca — také; enam — tato duše; anyaḥ — jiný; śṛṇoti — naslouchá; śrutvā — když slyšel; api — dokonce; enam — tuto duši; veda — zná; na — nikdy; ca — a; eva — jistě; kaścit — někdo.
Překlad
Někteří duši vidí jako zázrak, jiní o ní mluví, jak je úžasná, a další o ní naslouchají jako o něčem neobyčejném. Jsou ovšem i tací, kteří ji vůbec nechápou, přestože už o ní leccos slyšeli.
Význam
Gītopaniṣad se zcela zakládá na principech Upaniṣad, a proto nepřekvapí, že podobný verš najdeme také v Kaṭha Upaniṣadě (1.2.7):
śravaṇayāpi bahubhir yo na labhyaḥ
śṛṇvanto ’pi bahavo yaṁ na vidyuḥ
āścaryo vaktā kuśalo ’sya labdhā
āścaryo jñātā kuśalānuśiṣṭaḥ
śṛṇvanto ’pi bahavo yaṁ na vidyuḥ
āścaryo vaktā kuśalo ’sya labdhā
āścaryo jñātā kuśalānuśiṣṭaḥ
Je bezesporu podivuhodné, že duše podobná atomu je jak v těle obrovského zvířete či mohutného banyánu, tak i v mikrobech, kterých se vejdou miliardy do malinkého prostoru. Lidé, kteří mají chabé poznání a kteří nežijí zdrženlivým způsobem, nemohou pochopit udivující vlastnosti nepatrné individuální duchovní jiskry, ani když je líčí největší znalec, který učil i Brahmu, první živou bytost ve vesmíru. Většina lidí v tomto věku pojímá vše na hrubohmotné úrovni, a proto si nedovedou představit, jak může taková malá částečka nabýt tak velkých i tak malých rozměrů. Lidé žasnou nad povahou duše nebo jejím popisem. Jelikož je hmotná energie udržuje v klamu, jsou tak pohroužení do zdrojů smyslového požitku, že mají velice málo času na otázky sebepoznání, přestože je skutečností, že bez tohoto sebepoznání skončí všechny naše snahy v boji o přežití porážkou. Tito lidé asi nevědí, že musí myslet na duši, aby našli řešení pro svá hmotná trápení.
Někteří lidé se zájmem naslouchat o duši mohou navštěvovat přednášky v příznivé společnosti, ale i tak si někdy pod vlivem nevědomosti vytvoří mylnou představu, že Nadduše a nepatrná duše jsou totožné, bez rozdílu ve velikosti. Je velmi těžké najít člověka, který jasně chápe postavení Nadduše a nepatrné duše, jejich role a vztahy a všechny ostatní významné i druhotné podrobnosti. A ještě obtížnější je najít někoho, kdo z poznání duše skutečně vytěžil veškerý prospěch a dokáže popsat její postavení z různých hledisek. Pokud se však člověku nějakým způsobem podaří porozumět duši, jeho život bude úspěšný.
Nejsnadněji přitom můžeme poznat vlastní já, pokud přijmeme výroky Bhagavad-gīty v podání největší autority, Pána Kṛṣṇy, a nenecháme se od nich odvést jinými teoriemi. Aby člověk dokázal uznat Kṛṣṇu za Nejvyšší Osobnost Božství, ale také vyžaduje mnoho askeze a obětí buď v tomto, nebo v minulých životech. Nicméně pochopit Kṛṣṇovo postavení je možné bezpříčinnou milostí čistého oddaného, a nijak jinak.