Kapitola třináctá
TRINAJSTO POGLAVJE
Příroda, poživatel a vědomí
Narava, uživalec in zavest
- TEXTS 1-2:
- Arjuna řekl: Můj milý Kṛṣṇo, přeji si dozvědět se podrobně o prakṛti (přírodě), puruṣovi (poživateli), poli a znalci pole, poznání a předmětu poznání. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Toto tělo se nazývá pole, synu Kuntī, a ten, kdo tělo zná, je nazýván znalec pole.
- VERZ 1-2:
- Arjuna je rekel: Dragi moj Kṛṣṇa, rad bi poznal prakṛti [naravo], puruṣo [uživalca], polje delovanja in njegovega poznavalca ter vedel, kaj je znanje in kaj predmet spoznavanja.
Vsevišnji Gospod je odgovoril: Telo, o Kuntījin sin, se imenuje polje delovanja, kdor pozna telo, pa je poznavalec polja
- TEXT 3:
- Ó potomku Bharaty, věz, že Já jsem také znalcem, a to ve všech tělech. A rozumět tomuto tělu a jeho znalci se nazývá poznání. To je Můj názor.
- VERZ 3:
- Vedi, o Bharatov potomec, da sem Jaz prav tako poznavalec polja, vendar ne le v enem, temveč v vseh telesih. Imeti znanje pa pomeni poznati naravo telesa in njegovega poznavalca. To je moja sodba.
- TEXT 4:
- Nyní si prosím ode Mě vyslechni stručný popis tohoto pole působnosti, jaká je jeho povaha, jaké u něho nastávají změny, odkud pochází, kdo je oním znalcem pole a jaký má vliv.
- VERZ 4:
- Zdaj ti bom na kratko opisal polje delovanja, njegovo sestavo, spremembe, katerim je podložno, in njegov izvor ter ti pojasnil, kdo je poznavalec polja delovanja in kako vpliva nanj. Prosim te, prisluhni.
- TEXT 5:
- Toto poznání o poli působnosti a znalci pole popsali různí mudrci v různých védských písmech. Zvláště je podáno ve Vedānta-sūtře, se zachováním dokonalé logiky příčiny a následku.
- VERZ 5:
- Polje delovanja in njegovega poznavalca so modreci opisali v različnih vedskih spisih. Posebej podrobno, z razlago vseh vzrokov in posledic, sta predstavljena v Vedānta-sūtri.
- TEXTS 6-7:
- Pět hlavních prvků, falešné ego, inteligence, neprojevená příroda, deset smyslů a mysl, pět smyslových objektů, touha, nenávist, štěstí, neštěstí, souhrn výše uvedeného, příznaky života a přesvědčení — to vše je celkově považováno za pole a projevy vzájemného působení jeho složek.
- VERZ 6-7:
- Pet elementov grobe materije, lažni ego, inteligenca, nepojavno, deset čutov in um, pet predmetov čutne zaznave, poželenje, sovraštvo, sreča, nesreča, celota vseh teh, življenjski znaki in prepričanja – vse to so, na kratko, elementi polja delovanja in posledice njihovih medsebojnih vplivov.
- TEXTS 8-12:
- Pokora, skromnost, nenásilí, snášenlivost, přímost, obracení se na pravého duchovního učitele, čistota, stálost, sebeovládání, zříkání se objektů smyslového požitku, oproštěnost od falešného ega, chápání špatnosti zrození, smrti, stáří a nemoci, neulpívání, nezapletenost s dětmi, manželkou, domovem a ostatními věcmi, vyrovnanost mysli za příjemných i nepříjemných událostí, trvalá a ryzí oddanost Mně, tíhnutí k životu v ústraní, neulpívání na masách lidí, uznávání důležitosti seberealizace a filozofické hledání Absolutní Pravdy — to vše prohlašuji za poznání. Všechno ostatní je naopak nevědomost.
- VERZ 8-12:
- Ponižnost, odsotnost ponosa, nenasilnost, potrpljenje, prostodušnost, služenje verodostojnemu duhovnemu učitelju, čistost, stanovitnost, samoobvladanost, odpovedovanje predmetom čutnega uživanja, odsotnost lažnega ega, zavedanje, da rojstvo, smrt, starost in bolezen prinašajo trpljenje, nenavezanost, neodvisnost od otrok, žene, doma itn., notranje ravnovesje ob prijetnih in neprijetnih dogodkih, neomajno in neskaljeno vdanost Meni, željo po življenju v samoti, odmaknjenost od posvetnih ljudi, zavedanje o pomembnosti samospoznavanja in filozofsko iskanje Absolutne Resnice – to razglašam za znanje, vse drugo pa za nevednost.
- TEXT 13:
- Nyní vyložím předmět poznání, a když jej poznáš, okusíš věčnost. Brahman, duchovní podstata, jež je bez počátku a závislá na Mně, leží mimo příčinu a následek tohoto hmotného světa.
- VERZ 13:
- Zdaj ti bom pojasnil predmet spoznavanja, z razumevanjem katerega boš okusil večnost. Brahman, duh, je brez začetka in je podrejen Meni ter ni ne vzrok ne posledica dogajanja v materialnem svetu.
- TEXT 15:
- Je původním zdrojem všech smyslů, a přesto sama smysly nemá. Není poutána, třebaže udržuje při životě všechny živé bytosti. Je transcendentální vůči kvalitám přírody, a zároveň je jejich pánem.
- VERZ 15:
- Gospod je kot Nadduša praizvor vseh čutov, pa vendar sam nima čutov. Čeprav vzdržuje vsa živa bitja, ni na nič navezan. Nad guṇami materialne narave je in je obenem njihov gospodar.
- TEXT 16:
- Nejvyšší Pravda dlí vně i uvnitř všech živých bytostí, pohyblivých i nehybných. Je tak subtilní, že Ji není možné uvidět či poznat hmotnými smysly. Třebaže je velice daleko, je zároveň všem nablízku.
- VERZ 16:
- Gospod, Vrhovna Resnica, prebiva zunaj in znotraj vseh živih bitij, tako premičnih kakor nepremičnih. Ker je neotipljiv, Ga z materialnimi čuti ni mogoče zaznati ali spoznati. Čeprav je daleč daleč stran, je obenem tudi blizu vsem.
- TEXT 17:
- Přestože se zdá, že Nadduše se dělí mezi všechny bytosti, není nikdy rozdělena. Je jedna jediná. Ačkoliv udržuje při životě všechny živé bytosti, je třeba vědět, že je zároveň také pohlcuje i projevuje.
- VERZ 17:
- Čeprav je Gospod kot Nadduša navidez razdeljen med vsa živa bitja, je v resnici en sam in nerazdeljen. Vzdrževalec vseh živih bitij je, obenem pa jih tudi uniči in omogoči njihov razvoj.
- TEXT 18:
- Nadduše je zdrojem světla všech svítících těles. Setrvává nad temnotou hmoty a je neprojevená. Je poznáním, předmětem poznání a cílem poznání. Dlí v srdcích všech.
- VERZ 18:
- Vir svetlobe vseh sijočih teles je. Nad temo materije je in je nezaznaven. Gospod kot Nadduša je znanje, predmet spoznavanja in cilj znanja. Prebiva v srcu vsakega živega bitja.
- TEXT 19:
- Takto jsem stručně popsal pole působnosti (tělo), poznání a předmět poznání. Jedině Moji oddaní to mohou dokonale pochopit a tak dosáhnout Mého stavu bytí.
- VERZ 19:
- Tako sem ti na kratko opisal polje delovanja [telo], znanje in predmet spoznavanja. Samo Moji bhakte lahko vse to pravilno razumejo in si tako pridobijo naravo, kakršna je Moja.
- TEXT 21:
- Je řečeno, že příroda je příčinou všech hmotných příčin a následků, zatímco živá bytost je příčinou různých strastí a radostí zažívaných v tomto světě.
- VERZ 21:
- Rečeno je, da je narava vzrok vseh materialnih vzrokov in posledic, živo bitje pa vzrok raznovrstnega trpljenja in užitkov, ki jih doživlja v tem svetu.
- TEXT 22:
- Živá bytost žije v hmotné přírodě a užívá jejích tří kvalit. To je způsobeno jejím stykem s touto přírodou. Tak se setkává s dobrem a zlem v různých životních formách.
- VERZ 22:
- Tako živo bitje v materialnem svetu stopa po poti življenja in uživa tri guṇe materialne narave. Vzrok za to je njegov stik z materialno naravo. V različnih življenjskih vrstah se tako srečuje z dobrim in zlim.
- TEXT 23:
- V tomto těle je však ještě jiný, transcendentální poživatel — je jím Pán, svrchovaný vlastník, který dohlíží a dává svolení a který má jméno Nadduše.
- VERZ 23:
- V telesu pa je še en, transcendentalni uživalec. To je Gospod, vrhovni lastnik vsega, ki nadzoruje živo bitje in odobri njegova dejanja ter je znan kot Nadduša.
- TEXT 24:
- Ten, kdo chápe tuto filozofii týkající se hmotné přírody, živé bytosti a vzájemného působení kvalit, dosáhne osvobození. Již se zde znovu nenarodí, bez ohledu na jeho současné postavení.
- VERZ 24:
- Kdor razume to filozofijo, ki razlaga materialno naravo, živo bitje in vzajemno delovanje guṇ narave, bo zagotovo dosegel osvoboditev. Ne bo se znova rodil v tem svetu, ne glede na to, kakšen je njegov sedanji položaj.
- TEXT 26:
- Další sice nejsou obeznámeni s duchovním poznáním, ale začínají uctívat Pána, Nejvyšší Osobu, když o Něm slyšeli od druhých. Díky svému sklonu naslouchat autoritám i oni překonávají cestu zrození a smrti.
- VERZ 26:
- So pa tudi taki, ki sicer nimajo duhovnega znanja, kljub temu pa začnejo častiti Vsevišnjega Gospoda, ko slišijo o Njem od drugih. Zaradi želje po poslušanju tistih, ki imajo duhovno znanje, tudi oni zapustijo pot rojstva in smrti.
- TEXT 28:
- Ten, kdo vidí Nadduši doprovázející individuální duši ve všech tělech a ví, že ani duše, ani Nadduše ve zničitelném těle není nikdy zničena, je tím, kdo skutečně vidí.
- VERZ 28:
- Kdor v vsakem telesu vidi Naddušo in individualno dušo ter razume, da duša in Nadduša v uničljivem telesu sami nikoli nista uničeni, vidi stvari take, kakršne so.
- TEXT 29:
- Osoba, která vidí Nadduši rovnocenně přítomnou všude, v každé živé bytosti, se svou myslí nedegraduje. Tak přichází do transcendentálního místa určení.
- VERZ 29:
- Kdor vidi, da Nadduša prebiva povsod, brez razlike, v vsakem živem bitju, umu ne da možnosti, da bi mu škodil. Tako doseže transcendentalni cilj.
- TEXT 31:
- Když rozumný člověk přestane vidět různou totožnost na základě různých hmotných těl a uvidí, že bytosti jsou přítomny všude, pozná Brahman.
- VERZ 31:
- Ko razsoden človek ne vidi več razlike med živimi bitji v različnih materialnih telesih in ve, da so živa bitja vsepovsod, doseže spoznanje Brahmana.
- TEXT 32:
- Ó Arjuno! Ti, kdo mají vizi věčnosti, vidí, že nezahubitelná duše je transcendentální, věčná a nad kvalitami přírody. Ačkoliv je ve styku s hmotným tělem, přesto nic nedělá ani není zapletena.
- VERZ 32:
- Tisti, ki so zazrti v večnost, vidijo, da je nesmrtna duša transcendentalna, večna ter onstran guṇ materialne narave. Čeprav je v stiku z materialnim telesom, o Arjuna, ne deluje in se nikoli v nič ne zaplete.
- TEXT 33:
- Přestože nebe prostupuje vším, vzhledem k jeho subtilní povaze se s ničím nemísí. Stejně tak duše schopná vnímat Brahman se nemísí s tělem, i když v něm setrvává.
- VERZ 33:
- Eter je subtilen in se zato ne meša z ničemer, čeprav je vsepovsod. Prav tako se duša z vizijo Brahmana ne meša s telesom, čeprav prebiva v njem.
- TEXT 35:
- Ti, kdo očima poznání vidí rozdíl mezi tělem a znalcem těla a vědí, jak se vysvobodit z pout hmotné přírody, dosahují nejvyššího cíle.
- VERZ 35:
- Tisti, ki z očmi znanja vidijo razliko med telesom in poznavalcem telesa ter poznajo metodo, ki omogoča osvoboditev iz materialne narave, dosežejo najvišji cilj.