Bg. 13.6-7
Verš
buddhir avyaktam eva ca
indriyāṇi daśaikaṁ ca
pañca cendriya-gocarāḥ
saṅghātaś cetanā dhṛtiḥ
etat kṣetraṁ samāsena
sa-vikāram udāhṛtam
Synonyma
mahā-bhūtāni — hlavní prvky; ahaṅkāraḥ — falešné ego; buddhiḥ — inteligence; avyaktam — neprojevené; eva — zajisté; ca — také; indriyāṇi — smyslů; daśa-ekam — jedenáct; ca — také; pañca — pět; ca — také; indriya-go-carāḥ — objektů smyslového vnímání; icchā — touha; dveṣaḥ — nenávist; sukham — štěstí; duḥkham — neštěstí; saṅghātaḥ — souhrn; cetanā — příznaky života; dhṛtiḥ — přesvědčení; etat — to vše; kṣetram — pole působnosti; samāsena — ve stručnosti; sa-vikāram — s vzájemným působením; udāhṛtam — znázorněno.
Překlad
Pět hlavních prvků, falešné ego, inteligence, neprojevená příroda, deset smyslů a mysl, pět smyslových objektů, touha, nenávist, štěstí, neštěstí, souhrn výše uvedeného, příznaky života a přesvědčení — to vše je celkově považováno za pole a projevy vzájemného působení jeho složek.
Význam
Z hlediska všech autoritativních výroků velkých mudrců, védských hymnů a veršů Vedānta-sūtry lze složky tohoto světa chápat následovně: Především jsou zde země, voda, oheň, vzduch a éter, což je pět hlavních prvků (mahā-bhūta), dále falešné ego, inteligence a neprojevený stav tří kvalit přírody. Potom následuje pět poznávacích smyslů: oči, uši, nos, jazyk a kůže, a pět činných smyslů: hlas, nohy, ruce, konečník a genitálie. Smyslům je nadřazena mysl, která se nachází uvnitř těla a lze ji nazvat vnitřním smyslem. Společně s myslí máme tedy celkem jedenáct smyslů. Kromě toho existuje pět objektů smyslového vnímání: vůně, chuť, podoba, dotek a zvuk. Souhrn uvedených dvaceti čtyř prvků se nazývá pole působnosti. Rozborem těchto dvaceti čtyř složek je možné poli působnosti dobře porozumět. Navíc je tu touha, nenávist, štěstí a neštěstí, což jsou projevy vzájemného působení pěti hlavních prvků v hrubohmotném těle. Příznaky života, jako je vědomí a přesvědčení, jsou projevy jemnohmotného těla — mysli, ega a inteligence. Tyto jemnohmotné prvky jsou také součástí pole působnosti.
Pět hlavních prvků jsou hrubohmotné projevy falešného ega. Toto falešné ego je zase projev prvotní úrovně falešného ega, která se odborně nazývá tāmasa-buddhi, inteligence na úrovni nevědomosti neboli materialistické pojetí. A tato úroveň pochází z neprojeveného stavu tří kvalit hmotné přírody, zvaného pradhāna.
Kdo chce vědět více o dvaceti čtyřech prvcích a jejich vzájemném působení, musí studovat filozofii hlouběji. Bhagavad-gītā podává jen stručný přehled.
Tělo je projevem všech těchto činitelů a nastává u něho celkem šest změn: narodí se, roste, setrvává, vytváří své produkty, pak začíná chřadnout a v posledním stádiu zanikne. Pole je tedy pomíjivá hmotná věc. Kṣetra-jña, znalec pole a jeho majitel, je však jiný.