TEXT 20

Verš

Texte

prakṛtiṁ puruṣaṁ caiva
viddhy anādī ubhāv api
vikārāṁś ca guṇāṁś caiva
viddhi prakṛti-sambhavān

Synonyma

Synonyms

prakṛtim — hmotná příroda; puruṣam — živé bytosti; ca — také; eva — zajisté; viddhi — věz; anādī — bez počátku; ubhau — obojí; api — rovněž; vikārān — proměny; ca — rovněž; guṇān — tři kvality přírody; ca — také; eva — zajisté; viddhi — věz; prakṛti — hmotná příroda; sambhavān — pocházející od.

prakṛtim: la nature matérielle; puruṣam: les êtres; ca: aussi; eva: certes; viddhi: tu dois savoir; anādī: sans commencement; ubhau: tous deux; api: aussi; vikārān: les transformations; ca: aussi; guṇān: les trois guṇas; ca: aussi; eva: certes; viddhi: sache; prakṛti: la nature matérielle; sambhavān: produits de.

Překlad

Translation

Věz, že hmotná příroda a živé bytosti nemají počátek. Jejich proměny a kvality hmoty jsou výtvory hmotné přírody.

Il faut savoir que la nature matérielle et les êtres distincts existent depuis toujours. Leurs transformations, mais aussi les différents guṇas, sont des produits de la nature matérielle.

Význam

Purport

Díky poznání poskytnutému v této kapitole můžeme porozumět tělu (poli působnosti) a znalcům těla (individuální duši a Nadduši). Tělo je polem působnosti a sestává z hmotné přírody. Individuální duše, která je uvnitř těla a užívá jeho činností, je puruṣa neboli živá bytost. Ta je jedním znalcem a druhým je Nadduše. Je samozřejmě nutné vědět, že Nadduše a individuální duše jsou různé projevy Nejvyšší Osobnosti Božství. Živá bytost patří k energii Pána a Nadduše k Jeho osobním expanzím.

Ce chapitre permet de comprendre ce que sont le corps (le champ d’action) et les connaissants du corps (l’âme infinitésimale et l’Âme Suprême). Le corps est le champ d’action produit par la nature matérielle. Quant à l’être distinct incarné qui a jouissance des activités du corps, il est le puruṣa. Il est l’un des connaissants du corps – l’autre étant l’Âme Suprême. Tous deux, sachons-le, sont des manifestations de Dieu, la Personne Suprême. L’être infinitésimal fait partie de Ses énergies, et l’Âme Suprême de Ses émanations personnelles.

Jak hmotná příroda, tak živá bytost jsou věčné. To znamená, že existovaly již před stvořením. Hmotný projev sestává z energie Nejvyššího Pána a totéž platí o živých bytostech, které jsou však Jeho vyšší energií. Živé bytosti i hmotná příroda existovaly před projevením tohoto vesmíru. Hmotná příroda spočívala v Nejvyšší Osobnosti Božství, Mahā-Viṣṇuovi, a když toho bylo zapotřebí, došlo k jejímu projevení prostřednictvím mahat-tattvy. Živé bytosti setrvávají také v Nejvyšším Pánu, a jelikož jsou podmíněné, nechtějí Mu sloužit. Proto nemají přístup do duchovního nebe. S projevením hmotné přírody však znovu dostávají příležitost jednat v hmotném světě a připravit se, aby mohly vejít do duchovního světa. To je tajemství hmotného stvoření. Živá bytost je původně nedílnou duchovní částí Nejvyššího Pána, ale kvůli své vzpurné povaze je podmíněna v hmotné přírodě. Nezáleží na tom, jak se tyto živé bytosti, které jsou vyšší povahy a nedílnými částmi Nejvyššího Pána, dostaly do styku s hmotnou přírodou. Nejvyšší Osobnost Božství však ví, jak a proč se to stalo. V písmech Pán praví, že ti, jež přitahuje hmotná příroda, svádějí těžký boj o přežití. Z těchto několika veršů nám musí být jasné, že všechny přeměny a vlivy tří hmotných kvalit jsou také výtvory hmotné přírody. Všechny proměny a různorodost živých bytostí se týkají těla. Na úrovni duše jsou všechny živé bytosti stejné.

La nature matérielle et l’être distinct sont tous deux éternels. Ils existaient avant la création cosmique. Tous deux relèvent des énergies du Seigneur: la nature matérielle, de Son énergie inférieure, et l’âme individuelle, de Son énergie supérieure. La nature matérielle contenue en Mahā-Viṣṇu, le Seigneur Suprême, est en temps voulu manifestée par le biais du mahat-tattva. Les êtres sont également contenus en Lui, mais comme ils sont conditionnés, ils n’éprouvent aucune envie de Le servir et ne peuvent donc accéder au monde spirituel. Toutefois, lors de la manifestation de la nature matérielle, ces êtres se voient à nouveau offrir la possibilité d’agir dans le cadre de l’univers matériel pour se préparer à entrer dans le monde spirituel. Tel est le mystère de la création.

En réalité, l’être distinct est à l’origine un être spirituel, une partie intégrante du Seigneur Suprême. Mais sa nature rebelle l’expose au conditionnement matériel. Il n’est pas essentiel de savoir comment ces êtres de nature supérieure, parties intégrantes du Seigneur Suprême, en sont venus à entrer en contact avec la nature matérielle. Pour autant, Dieu, la Personne Suprême, sait comment et pourquoi cela s’est produit. Il affirme dans les Écritures que ceux qui se laissent fasciner par la nature matérielle doivent mener un dur combat pour vivre. Comprenons bien, à la lumière de ces quelques versets, que toutes les transformations du monde manifesté ainsi que les diverses influences qu’exercent les guṇas sont des produits de la nature matérielle, et que les changements et la diversité dont nous avons parlé ne concernent que les corps des entités vivantes, car au niveau spirituel, tous les êtres sont de même nature.