ТЕКСТ 26
Sloka 26
Текст
Verš
едхама̄на-мадах̣ пума̄н
наива̄рхатй абхидха̄тум̇ ваи
тва̄м акин̃чана-гочарам
edhamāna-madaḥ pumān
naivārhaty abhidhātuṁ vai
tvām akiñcana-gocaram
Дума по дума
Synonyma
джанма – раждане; аишваря – богатство; шрута – образование; шрӣбхих̣ – чрез притежаването на красота; едхама̄на – непрекъснато нарастващи; мадах̣ – опиянение; пума̄н – човешкото същество; на – никога; ева – някога; архати – заслужава; абхидха̄тум – обръщам се с чувство; ваи – несъмнено; тва̄м – Ти; акин̃чана-гочарам – този, който лесно може да бъде достигнат от материално нищите.
janma — zrození; aiśvarya — hojnost; śruta — vzdělání; śrībhiḥ — vlastněním krásy; edhamāna — vzrůstající; madaḥ — opojení; pumān — lidská bytost; na — nikdy; eva — kdykoliv; arhati — zasluhuje; abhidhātum — oslovit s upřímností; vai — jistě; tvām — Tebe; akiñcana-gocaram — ten, který je snadno přístupný pro hmotně vyčerpaného člověka.
Превод
Překlad
О, Господи, лесно могат да Те достигнат само тези, които са изоставили всичко материално. Този, който е поел пътя на (материалния) напредък и се опитва да постига в живота си знатен произход, голямо богатство, добро образование и красиво тяло, не може да се обърне към теб искрено.
Můj Pane, je snadné se k Tobě přiblížit, ale pouze pro ty, kteří jsou hmotně vyčerpáni. Člověk, který jde po cestě (hmotného) pokroku a snaží se vylepšit své postavení a dosáhnout ctihodného zrození, velkého bohatství, vysokého vzdělání a tělesné krásy, k Tobě nedokáže přistoupit s upřímnými pocity.
Пояснение
Význam
Да си преуспяващ в материално отношение, означава да си се родил в аристократично семейство, да притежаваш голямо богатство, добро образование и красива външност. Всички материалисти като обезумели се стремят към тези материални богатства, които наричат прогрес на материалната цивилизация. Но когато човек ги постигне, той се опиянява от притежаването им и се преизпълва с неоснователна гордост. Такива самодоволни материалисти не могат да се обърнат към Бога искрено и да изрекат с чувство святото му име: „О, Говинда! О, Кр̣ш̣н̣а!“ В ша̄стрите се казва, че ако грешникът произнесе дори веднъж святото име на Бога, ще се освободи от толкова грехове, колкото дори не е в състояние да извърши. Такова е могъществото на святото име на Бога. В тези думи няма ни най-малко преувеличение. Святото име на Бога наистина притежава тази сила. Но много важно е качеството на обръщението. То зависи от чувствата, които изпитваме, произнасяйки святото име. Безпомощният човек ще произнесе святото име на Бога с много голямо чувство, но материално преуспяващият няма да бъде толкова искрен, когато произнася името на Бога. Може самодоволният материалист от време на време също да произнася святото име на Бога, но той не може да направи това с необходимото чувство. Следователно четирите опори на материалния прогрес: знатният произход, богатството, доброто образование и красивата външност – са своеобразни препятствия по пътя към духовния напредък. Материалната обвивка на чистата трансцендентална душа е външна черта, както високата температура е външен признак за болестта на тялото. Обикновено болния лекуват, като понижават температурата му, а не като я повишават. Понякога духовно издигнатите хора загубват материалните си притежания. Това не трябва да обезкуражава никого. Напротив, тази бедност е добър признак, точно като спадането на температурата. В живота си трябва да се стремим да намаляваме степента на материалното опиянение, което ни кара да продължаваме да се заблуждаваме за истинската цел на съществуването си. Хората, които са потънали в илюзията, не могат да достигнат царството на Бога.
Hmotný pokrok znamená narodit se v aristokratické rodině, mít velký majetek, vzdělání a přitažlivou osobní krásu. Všichni materialisté prahnou po těchto hmotných věcech, a tomu se říká rozvoj hmotné civilizace. Výsledkem je, že ten, kdo všech těchto hmotných věcí dosáhne, začne být nepřirozeně pyšný a omámený ze svého pomíjivého bohatství. Takoví hmotně povýšení lidé pak nejsou schopní pronášet svaté jméno Pána a upřímně Ho oslovovat: “Ó Govindo, ó Kṛṣṇo!” V śāstrách je řečeno, že když hříšník jednou pronese svaté jméno Pána, zbaví se tolika hříchů, kolika se není schopný ani dopustit. Takovou má pronášení svatého jména Pána sílu a ani v nejmenším se nejedná o přehánění. Pánovo svaté jméno skutečně tuto sílu má. Je však rovněž zapotřebí, aby jeho pronášení mělo patřičnou kvalitu, a to závisí na kvalitě cítění. Bezmocný člověk může pronášet svaté jméno Pána procítěně, ale ten, kdo totéž svaté jméno pronáší ve stavu velké hmotné spokojenosti, nemůže být tak upřímný. Hmotně povýšení lidé možná příležitostně pronášejí svaté jméno Pána, ale nejsou schopní to dělat kvalitně. Čtyři zásady hmotného rozvoje, tzn. (1) vysoký původ, (2) slušný majetek, (3) vysoké vzdělání a (4) přitažlivá krása, jsou tedy vlastně překážky v pokroku na cestě duchovního rozvoje. Hmotný obal čisté duše je vnější, stejně jako horečka je vnějším projevem nezdravého těla. Obvyklým postupem je snižovat horečku a ne ji zvyšovat špatným jednáním. Někdy vidíme, že duchovně pokročilý člověk hmotně strádá. To ho ale nikterak neodrazuje. Naopak, hmotná nouze je stejně dobrou známkou jako pokles teploty. Životní zásadou by mělo být, abychom snižovali stupeň hmotného opojení, které nás přivádí do stále větší iluze co se týče cíle života. Osoby posedlé iluzí nemohou vstoupit do Božího království.