ТЕКСТ 1
TEXT 1
Текст
Verš
сання̄сася маха̄-ба̄хо
таттвам иччха̄ми ведитум
тя̄гася ча хр̣ш̣ӣкеша
пр̣тхак кеши-ниш̣ӯдана
sannyāsasya mahā-bāho
tattvam icchāmi veditum
tyāgasya ca hṛṣīkeśa
pṛthak keśi-niṣūdana
Дума по дума
Synonyma
арджунах̣ ува̄ча – Арджуна каза; сання̄сася – на отречението; маха̄-ба̄хо – о, силноръки; таттвам – истината; иччха̄ми – аз желая; ведитум – да разбера; тя̄гася – за отречението; ча – също; хр̣ш̣ӣкеша – о, господарю на сетивата; пр̣тхак – различно; кеши-ниш̣ӯдана – о, убиецо на демона Кеш̣ӣ.
Превод
Překlad
Арджуна каза: О, силноръки, бих желал да разбера целта на отречението (тя̄га) и на жизненото стъпало на оттегляне от света (сання̄са), о, убиецо на демона Кеш̣ӣ, господарю на сетивата.
Arjuna řekl: Ó Pane mocných paží, vládce smyslů a hubiteli démona Keśīho! Přeji si vědět, jaký je smysl zříkání se (tyāgy) a stavu odříkání (sannyāsu).
Пояснение
Význam
В действителност Бхагавад-гӣта̄ завършва със седемнайсета глава. Осемнайсета глава излага в резюме разглежданите преди това теми. Във всяка глава Господ подчертава, че преданото служене на Върховната Божествена Личност е висшата цел в живота. Тази глава го посочва като най-поверителния път към знанието. В първите шест глави се отделя особено внимание на преданото служене: йогина̄м апи сарвеш̣а̄м… – „От всички йогӣ или трансценденталисти най-добър е този, който винаги мисли за мен“. Следващите шест глави разкриват чистото предано служене, неговата природа и дейности. В последните шест глави се описват знанието, отречението, дейностите на материалната и трансценденталната природа и преданото служене. Стигаме до извода, че всички дейности трябва да се извършват във връзка с Върховния Бог, представен от думите ом̇ тат сат, които обозначават Виш̣н̣у, Върховната Личност. Последната част на Бхагавад-гӣта̄ показва, че единствено и само преданото служене е крайната цел на живота. Тази истина е доказана чрез цитиране на а̄ча̄рии от миналото, а също и на Брахма сӯтра (Веда̄нта сӯтра). Някои имперсоналисти си мислят, че имат монопол върху знанието на Веда̄нта сӯтра, но в действителност Веда̄нта сӯтра е предназначена за разбиране на преданото служене, защото е съставена от самия Бог – Той е нейният автор. Това се описва в петнайсета глава. Целта на всяко свещено писание и на всяка Веда е преданото служене. Това е обяснено в Бхагавад-гӣта̄.
Bhagavad-gītā je v zásadě úplná v sedmnácti kapitolách. Osmnáctá kapitola je dodatek shrnující témata probraná dříve. V každé kapitole Gīty Pán Kṛṣṇa zdůrazňuje, že oddaná služba prokazovaná Jemu, Nejvyšší Osobnosti Božství, je konečným cílem života. Totéž je stručně a přehledně zopakováno v osmnácté kapitole jako nejdůvěrnější poznání. V prvních šesti kapitolách byla zdůrazňována oddaná služba: yoginām api sarveṣām... Pán Kṛṣṇa tím říká: “Ze všech yogīnů či transcendentalistů je nejlepší ten, který v nitru stále myslí na Mě.” Následujících šest kapitol pojednávalo o čisté oddané službě, její povaze a činnostech, které jsou s ní spojené. V posledních šesti kapitolách bylo popsáno poznání, odříkání, působení hmotné a transcendentální energie a oddaná služba. Závěr zněl, že vše je třeba dělat ve spojení s Nejvyšším Pánem, zastoupeným slovy oṁ tat sat, jež poukazují na Viṣṇua, Svrchovanou Osobu. Třetí část Bhagavad-gīty vyjevuje, že vrcholným cílem života není nic jiného než oddaná služba. To bylo dokázáno citováním dřívějších ācāryů a uváděním pasáží z Brahma-sūtry neboli Vedānta-sūtry. Jistí impersonalisté se domnívají, že mají na poznání Vedānta-sūtry monopol, ale ve skutečnosti má Vedānta-sūtra vést k poznání oddané služby, neboť Pán sám ji sestavil a je jejím znalcem. O tom se píše v patnácté kapitole. Bhagavad-gītā vysvětluje, že v každém písmu, každé Vedě, je cílem oddaná služba.
Както във втора глава се излага накратко цялото съдържание, така в осемнайсета глава се обобщават всички напътствия. Посочва се, че целта на живота е отречението и достигането на трансцендентална позиция над трите гун̣и на природата. Арджуна иска да изясни двете главни теми на Бхагавад-гӣта̄: отречението (тя̄га) и жизненото стъпало на оттегляне от света (сання̄са). И пита за тяхното значение.
Tak jako byl shrnut celý obsah ve druhé kapitole, shrnuje veškeré učení i kapitola osmnáctá. Je vyjádřeno, že smyslem života je odříkání a dosažení transcendentální úrovně, nacházející se nad třemi kvalitami hmotné přírody. Arjuna chce vyjasnit dvě témata Bhagavad-gīty — zříkání se (tyāga) a stav odříkání (sannyās). Ptá se tedy na význam těchto dvou slov.
В този стих са важни двете думи, с които е назован Върховният Бог – Хр̣ш̣ӣкеша и Кешӣ-ниш̣ӯдана. Хр̣ш̣ӣкеша е Кр̣ш̣н̣а – господарят на сетивата, който винаги може да ни помогне да постигнем спокойствие на ума. Арджуна моли за обобщение, за да остане уравновесен. Той все още има някои съмнения, а съмненията са сравнявани с демони. Затова нарича Кр̣ш̣н̣а Кешӣ-ниш̣ӯдана. Кешӣ е бил най-страшният демон, който Бог Кр̣ш̣н̣а е убил, и сега Арджуна очаква от него да убие и демона на съмнението.
Velmi důležitá jsou dvě slova, jimiž je v tomto verši nazván Nejvyšší Pán — Hṛṣīkeśa a Keśi-niṣūdana. Hṛṣīkeśa je Kṛṣṇa jakožto Pán smyslů, jenž nám kdykoliv může pomoci docílit mentální vyrovnanosti. Arjuna Ho žádá, aby vše shrnul způsobem, který mu umožní zůstat vyrovnaný. Má však ještě nějaké pochyby a ty bývají přirovnávány k démonům. Proto Kṛṣṇu oslovuje Keśi-niṣūdano. Keśī byl hrůzostrašný démon, jehož Pán zabil, a nyní Arjuna očekává, že Kṛṣṇa zabije démona v podobě pochybnosti.