Skip to main content
Library » Bhagavad-gītā, kakršna je » SEDEMNAJSTO POGLAVJE

VERZ 23

TEXT 23

Besedilo

Verš

oṁ tat sad iti nirdeśo
brahmaṇas tri-vidhaḥ smṛtaḥ
brāhmaṇās tena vedāś ca
yajñāś ca vihitāḥ purā
oṁ tat sad iti nirdeśo
brahmaṇas tri-vidhaḥ smṛtaḥ
brāhmaṇās tena vedāś ca
yajñāś ca vihitāḥ purā

Synonyms

Synonyma

oṁ – simbol Vsevišnjega; tat – to; sat – večno; iti – tako; nirdeśaḥ – znak; brahmaṇaḥ – Vsevišnjega; tri-vidhaḥ – trojen; smṛtaḥ – velja za; brāhmaṇāḥ – brāhmaṇe; tena – z njim; vedāḥ – vedske spise; ca – tudi; yajñāḥ – žrtvovanja; ca – tudi; vihitāḥ – ki so uporabljali; purā – nekdaj.

oṁ — označení Nejvyššího; tat — to; sat — věčné; iti — takto; nirdeśaḥ — označení; brahmaṇaḥ — Nejvyššího; tri-vidhaḥ — trojí; smṛtaḥ — je chápáno; brāhmaṇāḥ — brāhmaṇové; tena — s tím; vedāḥ — védská literatura; ca — také; yajñāḥ — oběť; ca — také; vihitāḥ — používáno; purā — dříve.

Translation

Překlad

Od začetka stvarstva se besede oṁ tat sat uporabljajo za označevanje Vrhovne Absolutne Resnice. Te tri simbole so uporabljali brāhmaṇe pri recitiranju vedskih himn in opravljanju žrtvovanj v zadovoljstvo Vsevišnjega.

Od počátku stvoření se pro vyjádření Nejvyšší Absolutní Pravdy používala tři slova: oṁ tat sat. Toto trojí symbolické zastoupení používali brāhmaṇové, když zpívali védské hymny a konali oběti pro uspokojení Nejvyššího.

Purport

Význam

Kot je bilo opisano, so askeza, žrtvovanja, miloščina in hrana treh vrst: v guṇah vrline, strasti in nevednosti. Ne glede na to, ali so v prvi ali drugi ali tretji skupini, pa so pod vplivom materije, kar pomeni, da jih onečiščujejo guṇe materialne narave. Kadar je namen človekove askeze, žrtvovanj, miloščine in uživanja hrane doseči Absolutno Resnico – oṁ tat sat, Vsevišnjo Božansko Osebnost, večnega – tedaj mu te dejavnosti pomagajo duhovno napredovati. O tem cilju govorijo sveti spisi. Te tri besede, oṁ tat sat, se nanašajo neposredno na Absolutno Resnico, Vsevišnjo Božansko Osebnost. Besedo oṁ najdemo v vseh vedskih himnah.

Bylo vysvětleno, že askeze, oběti, milodary a jídlo se dělí do tří kategorií: kategorie kvality dobra, vášně a nevědomosti. Avšak bez ohledu na to, zda patří do první, druhé nebo třetí, jsou podmíněné, znečištěné hmotnými kvalitami přírody. Když jsou ovšem určeny pro Nejvyššího — oṁ tat sat, věčnou Nejvyšší Osobnost Božství — stávají se prostředky duchovního pokroku. V pokynech písem je tento cíl označen. Tato tři slova, oṁ tat sat, konkrétně poukazují na Absolutní Pravdu, Nejvyšší Osobnost Božství. Slovo oṁ najdeme ve všech védských hymnech.

Če se človek ne ravna po pravilih svetih spisov, ne doseže Absolutne Resnice. S svojim delovanjem si pridobi nek začasen rezultat, najvišjega cilja življenja pa ne doseže. To pomeni, da morajo biti naša miloščina, žrtvovanja in askeza v guṇi vrline. Če so v guṇi strasti ali nevednosti, imajo nedvomno manjšo vrednost. Tri besede oṁ, tat in sat se izgovarjajo skupaj s svetim imenom Vsevišnjega Gospoda, na primer oṁ tad viṣṇoḥ. Pri recitiranju vedskih himn in Gospodovega svetega imena se zmeraj doda oṁ. Po njem prepoznamo Vede. Te tri besede so vzete iz vedskih himn. Oṁ ity etad brahmaṇo nediṣṭhaṁ nāma (Ṛg Veda) nakazuje prvi cilj, tat tvam asi (Chāndogya Upaniṣada 6.8.7) nakazuje drugega, sad eva saumya (Chāndogya Upaniṣada 6.2.1) pa tretjega. Združene postanejo oṁ tat sat. V preteklosti, ko je Brahmā, prvo živo bitje v univerzumu, opravljal žrtvovanja, je s temi tremi besedami naslavljal Vsevišnjo Božansko Osebnost. Zato že od nekdaj enako ravnajo tudi vsi ācārye iz nasledstva duhovnih učiteljev. Himna oṁ tat sat je torej zelo pomembna. Bhagavad-gītā pravi, da bi morali vsako dejavnost opravljati v zadovoljstvo oṁ tat sat, Vsevišnjega Gospoda. Kdor se podvrže askezi, daje miloščino in opravlja žrtvovanja ter pri tem izgovarja te tri besede, deluje z zavestjo Kṛṣṇe. Zavest Kṛṣṇe je znanstvena metoda transcendentalnega delovanja, ki človeku omogoča, da se vrne domov, k Bogu. S takim transcendentalnim delovanjem človek ne trati svoje energije.

Ten, kdo se při svém jednání neřídí usměrněními písem, nedosáhne Absolutní Pravdy. Dosáhne nějakých dočasných výsledků, ale nikoliv konečného cíle života. Je vyvozen závěr, že rozdávat milodary, konat oběti a podstupovat askezi je třeba pod vlivem kvality dobra. Pokud se tyto činnosti provádějí pod vlivem kvalit vášně a nevědomosti, jsou nutně nižší úrovně. Slova oṁ tat sat jsou pronášena ve spojení se svatým jménem Nejvyššího Pána — oṁ tad viṣṇoḥ. Z védské literatury vyplývá, že když se pronášejí védské hymny nebo svaté jméno Nejvyššího Pána, pokaždé se přidává oṁ. Tato tři slova pocházejí z védských hymnů. Oṁ ity etad brahmaṇo nediṣṭhaṁ nāma (Ṛg Veda) vyjadřuje první cíl. Tat tvam asi (Chāndogya Upaniṣad 6.8.7) vyjadřuje druhý cíl a sad eva saumya (Chāndogya Upaniṣad 6.2.1) třetí. Dohromady tvoří oṁ tat sat. Když Brahmā, první projevená živá bytost, před dávnými časy konal oběti, poukázal těmito třemi slovy na Nejvyšší Osobnost Božství. Stejným principem se následně vždy řídili a řídí členové učednické posloupnosti. Tento hymnus je tedy velice důležitý. Bhagavad-gītā proto doporučuje, aby vše bylo konáno pro oṁ tat sat neboli Nejvyšší Osobnost Božství. Ten, kdo svou askezi, dobročinnost a oběti doprovází těmito třemi slovy, jedná s vědomím Kṛṣṇy. Jednání s vědomím Kṛṣṇy je vědecký způsob provádění transcendentálních činností, který umožňuje živé bytosti vrátit se domů, zpátky k Bohu. Jednat tímto transcendentálním způsobem není ztráta energie.