Skip to main content

VERSO 47

Sloka 47

Texto

Verš

śrīvatsāṅkaṁ ghana-śyāmaṁ
puruṣaṁ vana-mālinam
śaṅkha-cakra-gadā-padmair
abhivyakta-caturbhujam
śrīvatsāṅkaṁ ghana-śyāmaṁ
puruṣaṁ vana-mālinam
śaṅkha-cakra-gadā-padmair
abhivyakta-caturbhujam

Sinônimos

Synonyma

śrīvatsa-aṅkam — a marca de Śrīvatsa no peito do Senhor; ghana-śyāmam — de cor azulada profunda; puruṣam — a Pessoa Suprema; vana-mālinam — com uma guirlanda de flores; śaṅkha — búzio; cakra — roda; gadā — maça; padmaiḥ — flor de lótus; abhivyakta — manifesta; catuḥ-bhujam — de quatro mãos.

śrīvatsa-aṅkam — znak Śrīvatsa na hrudi Pána; ghana-śyāmam — temně modrý; puruṣam — Nejvyšší Osoba; vana-mālinam — s květinovou girlandou; śaṅkha — lasturou; cakra — diskem; gadā — kyjem; padmaiḥ — lotosovým květem; abhivyakta — projevený; catuḥ-bhujam — se čtyřmi pažemi.

Tradução

Překlad

Descreve-se ainda o Senhor como portador da marca de Śrīvatsa, ou o assento da deusa da fortuna, e Sua compleição corpórea é de cor azulada profunda. O Senhor é uma pessoa, usa guirlanda de flores e manifesta-Se eternamente com quatro mãos, que seguram [começando da mão esquerda inferior] o búzio, a roda, a maça e a flor de lótus.

Hruď Pána zdobí znak Śrīvatsa, sídlo bohyně štěstí. Odstín Jeho pleti je temně modrý. Pán je osoba, je ověnčen květinovou girlandou a je věčně projevený se čtyřmi pažemi, ve kterých drží (počínaje levou dolní rukou) lasturu, disk, kyj a lotosový květ.

Comentário

Význam

SIGNIFICADO­—Aqui, neste verso, a palavra puruṣam é muito significativa. O Senhor nunca é feminino. Ele é sempre masculino (puruṣa). Portanto, o impersonalista que imagina a forma do Senhor como a de uma mulher está enganado. O Senhor aparece sob uma forma feminina se necessário, mas Sua forma perpétua é puruṣa, porque Ele é originalmente masculino. O aspecto feminino do Senhor é exibido pelas deusas da fortuna – Lakṣmī, Rādhārāṇī, Sītā etc. Todas essas deusas da fortuna são servas do Senhor; elas não são o Supremo, como imaginam falsamente os impersonalistas. O Senhor Kṛṣṇa, sob Seu aspecto de Nārāyaṇa, sempre tem quatro mãos. No Campo de Batalha de Kurukṣetra, quando Arjuna quis ver Sua forma universal, Ele mostrou esse aspecto de Nārāyaṇa com quatro mãos. Certos devotos opinam que Kṛṣṇa é uma encarnação de Nārāyaṇa, mas a escola bhāgavata diz que Nārāyaṇa é uma manifestação de Kṛṣṇa.

Slovo puruṣam je velmi důležité. Pán není nikdy ženského rodu — je vždy muž (puruṣa). Impersonalista, který si představuje ženskou podobu Pána, je na omylu. Pán se samozřejmě, pokud je to třeba, může zjevit i jako žena. Jeho věčné postavení je však puruṣa, neboť původně je osobou mužského rodu. Jeho ženský rys představují bohyně štěstí — Lakṣmī, Rādhārāṇī, Sītā a další. Všechny jsou Jeho oddanými služebnicemi — nejsou Nejvyšší, jak si falešně představují impersonalisté. Pán Kṛṣṇa má ve Své podobě Nārāyaṇa vždy čtyři paže. Tuto čtyřrukou podobu Nārāyaṇa projevil na Kuruovském bitevním poli, když si Arjuna přál vidět Jeho vesmírnou podobu. Někteří oddaní sice tvrdí, že Kṛṣṇa je inkarnací Nārāyaṇa, ale závěry bhāgavatské školy jasně říkají, že Nārāyaṇa je projevem Kṛṣṇy.