VERSO 28

Sloka 28

Texto

Verš

sa vañcito batātma-dhruk
kṛcchreṇa mahatā bhuvi
labdhvāpavargyaṁ mānuṣyaṁ
viṣayeṣu viṣajjate

Sinônimos

Synonyma

saḥ — ela; vañcitaḥ — enganada; bata — decerto; ātma-dhruk — invejosa de si mesma; kṛcchreṇa — com muita dificuldade; mahatā — por grandes atividades; bhuvi — neste mundo; labdhvā — atingindo; āpavargyam — o caminho da liberação; mānuṣyaṁ — na forma humana de vida; viṣayeṣu — quanto ao gozo dos sentidos; viṣajjate — ocupa-se.

saḥ — on; vañcitaḥ — podvedený; bata — jistě; ātma-dhruk — závistivý vůči svému vlastnímu já; kṛcchreṇa — s velkými potížemi; mahatā — významnými činnostmi; bhuvi — v tomto světě; labdhvā — dosažením; āpavargyam — cesty osvobození; mānuṣyam — v lidské životní podobě; viṣayeṣu — smyslovému požitku; viṣajjate — oddává se.

Tradução

Překlad

Qualquer pessoa que neste mundo material se ocupe em executar atividades que exigem grande esforço, e que, após obter a forma humana de vida – a qual é uma oportunidade de libertar-se dos sofrimentos –, submete-se às difíceis tarefas de atividades fruitivas, deve ser considerada enganada e invejosa de seu próprio eu.

Kdo se v tomto hmotném světě zaměstnává činnostmi, které si vyžadují velké úsilí, a kdo po získání lidské životní podoby — jež dává příležitost osvobodit se od utrpení — přijme obtížné plodonosné jednání, toho je třeba považovat za podvedeného a závistivého vůči svému vlastnímu já.

Comentário

Význam

SIGNIFICADO—Neste mundo material, as pessoas dedicam-se a diferentes atividades simplesmente para obter um pequeno sucesso no gozo dos sentidos. Os karmīs se ocupam na realização de atividades muito difíceis e, dessa maneira, abrem indústrias gigantescas, constroem cidades enormes, fazem grandes descobertas científicas etc. Em outras palavras, eles se dedicam à realização de sacrifícios muito custosos a fim de serem promovidos aos sistemas planetários superiores. De modo semelhante, os yogīs dedicam-se à busca de uma meta semelhante, aceitando as práticas tediosas do yoga místico. Os jñānīs ocupam-se em especulação filosófica para libertarem-se das garras da natureza material. Assim sendo, todos estão ocupados em executar tarefas muito difíceis simplesmente em troca de gozo dos sentidos. Todas essas classes de pessoas são consideradas ocupadas em atividades de gozo dos sentidos (ou viṣaya) porque todas elas exigem alguma facilidade para a existência material. Na verdade, os resultados de semelhantes atividades são temporários. Como o próprio Kṛṣṇa proclama na Bhagavad-gītā (7.23), antavat tu phalaṁ teṣām: “Os frutos [dos adoradores de semideuses] são limitados e temporários.” Assim, os frutos das atividades dos yogīs, karmīs e jñānīs são efêmeros. Além disso, Kṛṣṇa diz que tad bhavaty alpa-medhasām: “São resultados destinados apenas a homens de pouca inteligência.” A palavra viṣaya denota gozo dos sentidos. Os karmīs afirmam claramente que querem gozo dos sentidos. Os yogīs também querem gozo dos sentidos, mas querem-no em um grau superior. É desejo deles mostrar alguns resultados miraculosos através da prática de yoga. Assim, eles lutam arduamente para obter sucesso em tornarem-se menores que o menor ou maiores que o maior, ou em criar um planeta como a Terra, ou, como cientistas, em inventar tantas máquinas maravilhosas. De forma semelhante, os jñānīs também estão ocupados em gozo dos sentidos, pois seu único interesse é tornarem-se unos com o Supremo. Deste modo, a meta de todas essas atividades é o gozo dos sentidos em graus superior ou inferior. Os bhaktas, contudo, não estão interessados em práticas de gozo dos sentidos; para eles ficarem satisfeitos, basta obterem uma oportunidade de servir o Senhor. Embora se contentem com qualquer condição, não há nada que eles não possam obter, dado que se ocupam puramente em servir o Senhor.

Lidé v tomto hmotném světě se věnují mnoha různým činnostem jen proto, aby dosáhli špetky smyslového požitku. Karmī se zabývají velice obtížnými činnostmi — otevírají obrovské továrny, staví rozlehlá velkoměsta, dělají velké vědecké objevy a podobně. Jinými slovy, pořádají velice nákladné oběti, aby se mohli přemístit na vyšší planetární systémy. Yogīni usilují o podobný cíl tak, že podstupují nezáživné praktiky mystické yogy. Jñānī se zase zabývají filozofickou spekulací, aby se osvobodili ze zajetí hmotné přírody. Tímto způsobem každý vykonává velice obtížné činnosti pro pouhé uspokojení smyslů. Všichni tito lidé usilují o smyslový požitek (neboli viṣaya), jelikož požadují určité prostředky pro hmotnou existenci. Výsledky těchto činností jsou však ve skutečnosti dočasné. Kṛṣṇa Samotný prohlašuje v Bhagavad-gītě (7.23): antavat tu phalaṁ teṣām — “Plody (těch, kdo uctívají polobohy) jsou omezené a dočasné.” Činnosti yogīnů, karmīch a jñānīch nesou pomíjivé plody. Navíc Kṛṣṇa říká: tad bhavaty alpa-medhasām — “Jsou určeny pouze pro méně inteligentní lidi.” Slovo viṣaya označuje smyslový požitek. Karmī otevřeně prohlašují, že chtějí požitek pro své smysly. Yogīni ho chtějí také, ale na vyšší úrovni. Jejich touhou je předvádět nějaké zázračné výsledky praktikování yogy, a proto se usilovně snaží stát menším než nejmenší nebo větším než největší, stvořit celou planetu, jako je Země, nebo se jako moderní vědci proslavit vynalézáním mnoha úžasných strojů. Jñānī také usilují o uspokojení svých smyslů, neboť chtějí splynout s Nejvyšším. Cílem všech těchto činností je tedy ve větší či menší míře smyslový požitek. Bhakty ovšem uspokojování smyslů nezajímá; jsou spokojeni, když mohou sloužit Bohu. Přestože jsou spokojeni v každé situaci, neexistuje nic, co by nemohli získat, jelikož jsou zaměstnáni výhradně službou Pánu.

As esposas dos semideuses condenam os praticantes de atividades de gozo dos sentidos como sendo vañcita, enganados. Pessoas ocupadas dessa maneira realmente estão matando a si mesmas (ātma-hā). Como se afirma no Śrīmad-Bhāgavatam (11.20.17):

Manželky polobohů odsoudily ty, kdo uspokojují své smysly, slovem vañcita, “podvedení”. Ti, kdo takto jednají, ve skutečnosti zabíjejí sami sebe (ātma-hā). Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (11.20.17) je uvedeno:

nṛ-deham ādyaṁ sulabhaṁ sudurlabhaṁ
plavaṁ sukalpaṁ guru-karṇadhāram
mayānukūlena nabhasvateritaṁ
pumān bhavābdhiṁ na taret sa ātma-hā

Quem deseja cruzar um grande oceano precisa de um barco forte. Afirma-se que esta forma humana de vida é um bom barco com o qual podemos cruzar o oceano da ignorância. Sob a forma humana de vida, podemos obter a orientação de um bom navegador, o mestre espiritual. Conseguimos, também, um vento favorável pela misericórdia de Kṛṣṇa. Esse vento representa as instruções de Kṛṣṇa. O corpo humano é o barco, as instruções do Senhor Kṛṣṇa são os ventos favoráveis, e o mestre espiritual é o navegador. O mestre espiritual sabe muito bem como ajustar as velas para aproveitar os ventos favoráveis e conduzir o barco ao seu destino. Contudo, se não tiramos proveito dessa oportunidade, desperdiçamos a forma humana de vida. Desperdiçar o tempo e a vida dessa maneira é o mesmo que cometer suicídio.

Když chce člověk přeplout velký oceán, potřebuje k tomu pevnou loď. Je řečeno, že tato lidská životní podoba je právě takovou lodí pro překonání oceánu nevědomosti. Je zde také možnost získat vedení dobrého navigátora, duchovního mistra, a milostí Kṛṣṇy se nám dostává příznivých větrů v podobě Kṛṣṇových pokynů. Lidské tělo je loď, pokyny Pána Kṛṣṇy jsou příznivé větry a duchovní mistr je navigátor, který dobře ví, jak napnout plachty, aby zachytily vítr, a jak kormidlovat loď k jejímu cíli. Pokud se však člověk nechopí této příležitosti, promarní výhodu své lidské životní podoby. Takto promarnit svůj čas a život je totéž jako spáchat sebevraždu.

A palavra labdhvāpavargyam é significativa neste verso, pois, segundo Jīva Gosvāmī, āpavargyam, ou o caminho da liberação, não se refere ao fundir-se no Brahman impessoal, mas a sālokyādi-siddhi, que significa alcançar o mesmo planeta onde reside a Suprema Personalidade de Deus. Existem cinco espécies de liberação, uma das quais se chama sāyujya-mukti, ou fundir-se na existência do Supremo, ou a refulgência do Brahman impessoal. Entretanto, como existe a possibilidade de se cair novamente da refulgência Brahman para o céu material, Śrīla Jīva Gosvāmī aconselha que, nesta forma humana de vida, o único objetivo deve ser voltar ao lar, voltar ao Supremo. As palavras sa vañcitaḥ indicam que, uma vez que uma pessoa tenha obtido a forma humana de vida, ela foi de fato ludibriada caso não se prepare para voltar ao lar, voltar ao Supremo. A posição de todos os não-devotos, que não estão interessados em voltar ao Supremo, é muito lamentável, pois o único objetivo da forma humana de vida é prestar serviço devocional.

Slovo labdhvāpavargyam je významné, protože podle Jīvy Gosvāmīho se āpavargyam neboli cesta osvobození nevztahuje na splynutí s neosobním Brahmanem, ale na sālokyādi-siddhi, což znamená dosažení planety, na které sídlí Nejvyšší Osobnost Božství. Existuje pět druhů osvobození a jeden se nazývá sāyujya-mukti neboli splynutí s Nejvyšším, s neosobní září Brahmanu. Jelikož ale z tohoto postavení můžeme znovu poklesnout do hmotného světa, Śrīla Jīva Gosvāmī prohlašuje, že naším jediným cílem v této lidské životní podobě má být návrat domů, zpátky k Bohu. Slova sa vañcitaḥ vyjadřují, že pokud někdo získal lidskou životní podobu, ale nepřipravuje se na návrat domů, zpátky k Bohu, je podvedený. Situace všech neoddaných, kteří se nechtějí vrátit k Bohu, je velice žalostná, neboť lidská životní podoba není určena k ničemu jinému než k vykonávání oddané služby.