Skip to main content

VERSO 18

Sloka 18

Texto

Verš

mukhatas tālu nirbhinnaṁ
jihvā tatropajāyate
tato nānā-raso jajñe
jihvayā yo ’dhigamyate
mukhatas tālu nirbhinnaṁ
jihvā tatropajāyate
tato nānā-raso jajñe
jihvayā yo ’dhigamyate

Sinônimos

Synonyma

mukhataḥ — da boca; tālu — o palato; nirbhinnam — sendo gerado; jihvā — a língua; tatra — em seguida; upajāyate — torna-se manifesta; tataḥ — então; nānā-rasaḥ — vários sabores; jajñe — manifestaram-se; jihvayā — pela língua; yaḥ — que; adhigamyate — passam a ser saboreados.

mukhataḥ — z úst; tālu — patro; nirbhinnam — vytváří se; jihvā — jazyk; tatra — potom; upajāyate — projevuje se; tataḥ — potom; nānā-rasaḥ — různé chuti; jajñe — projevily se; jihvayā — jazykem; yaḥ — které; adhigamyate — jsou vychutnávány.

Tradução

Překlad

Da boca, manifestou-se o palato, e depois a língua também foi gerada. Depois disso, todos os diferentes sabores passaram a existir para que a língua pudesse degustá-los.

Z úst se projevilo patro a dále byl vytvořen jazyk. Potom vznikly všechny různé chuti, aby je jazyk mohl vychutnávat.

Comentário

Význam

SIGNIFICADO—Esse processo gradual de evolução serve para explicar a participação das deidades controladoras (adhidaiva) porque Varuṇa é a deidade controladora de todos os sucos saborosos. Portanto, a boca torna-se o lugar de repouso para a língua, que saboreia todos os diferentes sucos, cuja deidade controladora é Varuṇa. Assim sendo, isso sugere que Varuṇa também foi gerado juntamente com o desenvolvimento da língua. Como servem de instrumento, a língua e o palato são adhibhūtam, ou formas de matéria, mas a deidade funcional, que é uma entidade viva, é adhidaiva, ao passo que a pessoa sujeita à função é adhyātma. Assim, quanto a seu nascimento, as três categorias também são explicadas depois que o virāṭ-puruṣa abre a boca. Os quatro princípios mencionados neste verso servem para explicar os três princípios básicos, a saber, o adhyātma, o adhidaiva e o adhibhutam, como foram descritos antes.

Tímto postupným procesem evoluce si můžeme vysvětlit vznik vládnoucích božstev (adhidaiva): Varuṇa je vládnoucím božstvem všech chutí. V ústech se tvoří jazyk, který vychutnává různé chuti, a Varuṇa je jejich vládnoucím božstvem. To znamená, že Varuṇa se projevil zároveň s projevením jazyka. Jazyk a patro, které jsou nástroji, jsou adhibhūtam neboli podoby hmoty, ale božstvo, které řídí jejich činnost, je živou bytostí, patřící do kategorie adhidaiva, zatímco osoba, ve které děj probíhá, je adhyātma. Zde je tedy vysvětlen vznik tří kategorií na příkladu otevření úst virāṭ-puruṣi. Čtyři principy uvedené v tomto verši slouží k vysvětlení tří hlavních principů, zvaných adhyātma, adhidaiva a adhibhautam, jak bylo vyloženo dříve.