Skip to main content

Text 6

Sloka 6

Texto

Verš

kvacid vitoyāḥ sarito ’bhiyāti
parasparaṁ cālaṣate nirandhaḥ
āsādya dāvaṁ kvacid agni-tapto
nirvidyate kva ca yakṣair hṛtāsuḥ
kvacid vitoyāḥ sarito ’bhiyāti
parasparaṁ cālaṣate nirandhaḥ
āsādya dāvaṁ kvacid agni-tapto
nirvidyate kva ca yakṣair hṛtāsuḥ

Palabra por palabra

Synonyma

kvacit — a veces; vitoyāḥ — que llevan poca agua; saritaḥ — ríos; abhiyāti — va a bañarse o se lanza en; parasparam — a otro; ca — y; ālaṣate — desea; nirandhaḥ — sin alimentos almacenados; āsādya — sintiendo; dāvam — un incendio forestal en la vida familiar; kvacit — a veces; agni-taptaḥ — quemado por el fuego; nirvidyate — se desanima; kva — en alguna parte; ca — y; yakṣaiḥ — por reyes que son como ladrones y maleantes; hṛta — robada; asuḥ — riqueza, tan querida como la misma vida.

kvacit — někdy; vitoyāḥ — do mělké vody; saritaḥ — řeky; abhiyāti — jde se koupat, skočí do; parasparam — jeden druhému; ca — a; ālaṣate — přeje si; nirandhaḥ — bez zásoby potravin; āsādya — prožívá; dāvam — lesní požár v rodinném životě; kvacit — někdy; agni-taptaḥ — spalovaný ohněm; nirvidyate — je skleslý; kva — někde; ca — a; yakṣaiḥ — králi, kteří jsou jako loupeživí darebáci; hṛta — odebraný; asuḥ — majetek, který mu je drahý jako vlastní život.

Traducción

Překlad

A veces el alma condicionada se lanza a un río que apenas lleva agua, o, careciendo de cereales, acude a mendigar comida de personas que no son en absoluto caritativas. A veces sufre el calor abrasador de la vida familiar, que es como un incendio forestal, y a veces se desespera al ver que sus riquezas, tan queridas como su misma vida, le son arrebatadas por los reyes en forma de elevados impuestos.

Občas podmíněná duše skočí do mělké řeky nebo jde v době nedostatku obilí žebrat potravu od lidí, kteří nejsou vůbec dobročinně založení. Někdy trpí sálajícím horkem rodinného života, který je jako lesní požár, a někdy je nešťastná, když ji o majetek — který je jí drahý jako vlastní život — připraví králové ve jménu vysokých daní z příjmu.

Significado

Význam

A veces, cuando el Sol aprieta y sentimos mucho calor, tratamos de refrescarnos yendo a un río y lanzándonos en sus aguas. Sin embargo, si el río viene casi seco y sin apenas caudal, es muy fácil que nos rompamos los huesos al saltar en él. El alma condicionada siempre está sufriendo en circunstancias miserables. A veces, sus esfuerzos por conseguir ayuda de sus amigos son como lanzarse a un río seco. Son actividades de las que no obtiene el menor beneficio. Lo único que consigue es partirse los huesos. A veces, agobiada por la falta de alimentos, acude a pedir ayuda a una persona que ni puede ni quiere dar caridad. A veces se queda estancada en la vida familiar, que se compara a un incendio forestal (saṁsāra-dāvānala-līḍha-loka). Cuando tiene que pagar al gobierno fortísimos impuestos, se desespera. Esos elevados impuestos le obligan a encubrir sus ingresos; sin embargo, no puede escapar de la eficaz vigilancia de los inspectores del gobierno, que, a pesar de todos sus esfuerzos, le quitan todo el dinero, dejándola llena de aflicción.

Když je člověku horko z palčivého slunce, skočí někdy do řeky, aby se mu ulevilo. Je-li však řeka téměř vyschlá a příliš mělká, může si svým skokem zlámat kosti. Podmíněná duše neustále trpí v nešťastných podmínkách. Její snaha získat pomoc od přátel je někdy stejná jako skákání do vyschlé řeky. Nezíská z takového jednání žádný prospěch; jenom si zláme kosti. Když někdy trpí nedostatkem potravy, může se stát, že jde za někým, kdo není schopen ani ochoten dávat milodary. Někdy člověk žije životem hospodáře, který je přirovnán k lesnímu požáru (saṁsāra-dāvānala-līḍha-loka). Když od něho vláda vybírá vysoké daně, je z toho zarmoucený. Krutý daňový systém ho nutí skrývat svůj příjem, ale přes všechnu jeho snahu jsou vládní zástupci často tak bdělí a silní, že mu stejně všechny peníze odeberou. Podmíněná duše je pak velice nešťastná.

De este modo, el alma condicionada trata de ser feliz en el mundo material, pero es como si tratase de ser feliz en medio de un incendio forestal. No es necesario que nadie se preocupe de incendiar los bosques; el fuego surge por sí solo. De la misma manera, nadie desea ser desdichado en la vida familiar o en la vida mundana, pero las leyes de la naturaleza imponen a todo el mundo la felicidad y la aflicción. Es muy degradante depender de otra persona en lo que se refiere al sustento; por lo tanto, según el sistema védico, todo el mundo debe ser independiente. Solo los śūdras son incapaces de vivir independientemente, y, para procurarse el sustento, se ven obligados a servir a otros. En los śāstras se dice: kalau śūdra-sambhavāḥ: En la era de Kali, todas las personas dependen de la misericordia de otros en cuanto a la manutención del cuerpo; por lo tanto, todos entran en la categoría de śūdras. En el Canto Doce del Śrīmad-Bhāgavatam se dice que en Kali-yuga el gobierno recaudará impuestos sin brindar a cambio ningún beneficio a los ciudadanos. Anāvṛṣṭyā vinaṅkṣyanti durbhikṣa-kara-pīḍitāḥ. En esta era también habrá escasez de lluvia, y eso provocará la falta de alimentos; los gobiernos agobiarán a los ciudadanos con fortísimos impuestos. Debido a ello, los ciudadanos abandonarán todo intento de llevar una vida pacífica, y, completamente desengañados, se marcharán al bosque.

Takto se lidé snaží být v hmotném světě šťastní, ale to je stejné jako snažit se být šťastný uprostřed lesního požáru. Nikdo nemusí jít do lesa požár založit; oheň vzplane sám od sebe. Stejně tak nikdo nechce být v rodinném či světském životě nešťastný, ale zákony přírody vnutí neštěstí každému. Záviset ve své obživě na druhém je velice ponižující; podle védského systému má proto každý žít nezávisle. Jedině śūdrové nejsou schopni žít nezávisle a musí sloužit někomu, kdo se o ně postará. V śāstrách je řečeno: kalau śūdra-sambhavāḥ. V současném věku Kali závisí každý ve své obživě na milosti někoho jiného — každý je proto śūdra. Ve dvanáctém zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu je řečeno, že v Kali-yuze bude vláda vybírat daně, aniž by na oplátku pomáhala občanům. Anāvṛṣṭyā vinaṅkṣyanti durbhikṣa-kara-pīḍitāḥ. V tomto věku bude také nedostatek deště; proto nastane nouze o jídlo a občané budou velice sužováni daněmi vlády. Nakonec se vzdají svých pokusů vést pokojný život a v naprostém zklamání budou opouštět své domovy a odcházet do lesů.