Skip to main content

Text 108

Text 108

Texto

Verš

mahiṣīra gīta yena ‘daśame’ra śeṣe
paṇḍite nā bujhe tāra artha-viśeṣe
mahiṣīra gīta yena ‘daśame’ra śeṣe
paṇḍite nā bujhe tāra artha-viśeṣe

Palabra por palabra

Synonyma

mahiṣīra — de las reinas; gīta — las canciones; yena — tal y como; daśamera — del Décimo Canto; śeṣe — al final; paṇḍite — los sabios muy eruditos; — no; bujhe — entienden; tāra — suyo; artha-viśeṣe — significado particular.

mahiṣīra — královen; gīta — písně; yena — jako; daśamera — desátého zpěvu; śeṣe — na konci; paṇḍite — velcí učenci; — ne; bujhe — chápou; tāra — jeho; artha-viśeṣe — příslušný význam.

Traducción

Překlad

Las canciones de las reinas de Dvārakā, que se mencionan al final del Décimo Canto del Śrīmad-Bhāgavatam, tienen un significado muy especial. Ni los más sabios eruditos pueden entenderlas.

Písně královen z Dváraky, které jsou uvedené na konci desátého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, mají velmi zvláštní význam, takže jim nerozumí ani ti největší učenci.

Significado

Význam

Esas canciones del Śrīmad-Bhāgavatam son los Versos del 15 al 24 del Capítulo Noventa del Décimo Canto.

Tyto písně Śrīmad-Bhāgavatamu jsou verše 15–24 z devadesáté kapitoly desátého zpěvu.

kurari vilapasi tvaṁ vīta-nidrā na śeṣe
svapiti jagati rātryām īśvaro gupta-bodhaḥ
vayam iva sakhi kaccid gāḍha-nirbhinna-cetā
nalina-nayana-hāsodāra-līlekṣitena
kurari vilapasi tvaṁ vīta-nidrā na śeṣe
svapiti jagati rātryām īśvaro gupta-bodhaḥ
vayam iva sakhi kaccid gāḍha-nirbhinna-cetā
nalina-nayana-hāsodāra-līlekṣitena

Todas las reinas pensaban constantemente en Kṛṣṇa. Tras sus pasatiempos en el agua, las reinas dijeron: «Querida amiga kurari, Kṛṣṇa ahora duerme, pero nosotras pasamos la noche en vela por Él. Tú te ríes de nosotras cuando nos ves despiertas toda la noche, pero ¿por qué no duermes tú? Pareces absorta en pensamientos de Kṛṣṇa. ¿También a ti te ha herido Su sonrisa? Su sonrisa es muy dulce. Quien es herido con esa flecha es muy afortunado».

Všechny královny nepřetržitě myslely na Kṛṣṇu a po vodních zábavách řekly: „Náš drahý příteli orlovče, Kṛṣṇa nyní spí, ale my jsme kvůli Němu celou noc vzhůru. Ty se nám kvůli tomu směješ, ale proč ty také nespíš? Zdá se, že jsi pohroužený v myšlenkách na Kṛṣṇu. Probodl tě snad také Kṛṣṇův úsměv? Jeho úsměv je nesmírně sladký a ten, kdo je probodnutý tímto šípem, má velké štěstí.“

netre nimīlayasi naktam adṛṣṭa-bandhus
tvaṁ roravīṣi karuṇaṁ bata cakravāki
dāsyaṁ gatā vayam ivācyuta-pāda-juṣṭāṁ
kiṁ vā srajaṁ spṛhayase kavareṇa voḍhum
netre nimīlayasi naktam adṛṣṭa-bandhus
tvam roravīṣi karuṇaṁ bata cakravāki
dāsyaṁ gatā vayam ivācyuta-pāda-juṣṭāṁ
kiṁ vā srajaṁ spṛhayase kavareṇa voḍhum

«¡Oh, cakravāki!, tú mantienes los ojos muy abiertos toda la noche porque no puedes ver a tu amigo. En verdad, estás sufriendo mucho. ¿Lloras acaso por compasión, o estás tratando de capturar a Kṛṣṇa con el recuerdo? Por haber sido tocadas por los pies de loto de Kṛṣṇa, las reinas somos muy felices. ¿Lloras porque deseas llevar en tu cabeza el collar de flores de Kṛṣṇa? Por favor, responde claramente a estas preguntas, ¡oh, cakravāki!, de modo que podamos entender.

„Ó cakravākī, máš oči otevřené i v noci, protože nevidíš svého přítele. Ve skutečnosti velice trpíš. Pláčeš ze soucitu, nebo se snažíš Kṛṣṇu polapit tím, že na Něho budeš vzpomínat? Všechny královny jsou šťastné, protože se jich dotkly Kṛṣṇovy lotosové nohy. Pláčeš snad proto, že chceš na hlavě nosit Kṛṣṇovu girlandu? Prosím odpověz na tyto otázky jasně, ó cakravākī, abychom to pochopily.“

bho bhoḥ sadā niṣṭanase udanvann
alabdha-nidro ’dhigata-prajāgaraḥ
kiṁ vā mukundāpahṛtātma-lāñchanaḥ
prāptāṁ daśāṁ tvaṁ ca gato duratyayām
bho bhoḥ sadā niṣṭanase udanvann
alabdha-nidro 'dhigata-prajāgaraḥ
kiṁ vā mukundāpahṛtātma-lāñchanaḥ
prāptāṁ daśāṁ tvaṁ ca gato duratyayām

«¡Oh, océano!, tú no tienes posibilidad de dormir tranquilo por la noche. Siempre estás despierto y llorando. Has recibido esa bendición y, como nosotras, se te ha roto el corazón. Lo único que Mukunda quiere de nosotras es difuminar nuestras marcas de kuṅkuma. ¡Oh, océano, tú sufres tanto como nosotras!.

„Ó oceáne, ty nemáš vůbec možnost v noci klidně spát. Místo toho jsi pořád vzhůru a pláčeš. Dostal jsi toto požehnání a tvoje srdce je zlomené stejně jako ta naše. Mukunda se s námi baví jen tím, že nám stírá naše kuṅkumová znaménka. Ó oceáne, trpíš stejně jako my.“

tvaṁ yakṣmaṇā balavatāsi gṛhīta indo
kṣīṇas tamo na nija-dīdhitibhiḥ kṣiṇoṣi
kaccin mukunda-gaditāni yathā vayaṁ tvaṁ
vismṛtya bhoḥ sthagita-gīr upalakṣyase naḥ
tvaṁ yakṣmaṇā balavatāsi gṛhīta indo
kṣīṇas tamo na nija-dīdhitibhiḥ kṣiṇoṣi
kaccin mukunda-gaditāni yathā vayaṁ tvaṁ
vismṛtya bhoḥ sthagita-gīr upalakṣyase naḥ

«¡Oh, Luna!, pareces estar sufriendo de una intensa fiebre, tal vez tuberculosis. En verdad, tu refulgencia no tiene fuerza para destruir la oscuridad. ¿Te has vuelto loca tras escuchar las canciones de Kṛṣṇa? ¿Es por eso que guardas silencio? Al verte sufrir, sentimos que eres una de nosotras».

„Ó měsíci, zdá se, že trpíš vysokou horečkou, možná máš tuberkulózu. Tvoje záře není schopná rozptýlit temnotu. Zešílel jsi snad po vyslechnutí Kṛṣṇových písní? Je to důvod tvé mlčenlivosti? Když tě tak vidíme trpět, cítíme, že jsi jedním z nás.“

kiṁ tvācaritam asmābhir malayānila te ’priyam
govindāpāṅga-nirbhinne hṛdīrayasi naḥ smaran
kiṁ tvācaritam asmābhir
malayānila te 'priyam
govindāpāṅga-nirbhinne
hṛdīrayasi naḥ smaran

«¡Oh, brisa de Malaya!, por favor, dinos en qué te hemos faltado. ¿Por qué enciendes en nuestro corazón las llamas del deseo? Hemos sido heridas por la flecha de la mirada de Govinda, pues Él es perfecto en el arte de despertar la influencia de Cupido.

„Ó malajský vánku, pověz nám prosím, co špatného jsme ti udělaly? Proč v našich srdcích rozdmýcháváš plameny touhy? Govinda je dokonalý v umění, jak probouzet vliv Amora, a my jsme byly probodeny šípem Jeho pohledu.“

megha śrīmaṁs tvam asi dayito yādavendrasya nūnaṁ
śrīvatsāṅkaṁ vayam iva bhavān dhyāyati prema-baddhaḥ
aty-utkaṇṭhaḥ śavala-hṛdayo ’smad-vidho bāṣpa-dhārāḥ
smṛtvā smṛtvā visṛjasi muhur duḥkha-das tat-prasaṅgaḥ
megha śrīmaṁs tvam asi dayito yādavendrasya nūnaṁ
śrīvatsāṅkaṁ vayam iva bhavān dhyāyati prema-baddhaḥ
aty-utkaṇṭhaḥ śavala-hṛdayo 'smad-vidho bāṣpa-dhārāḥ
smṛtvā smṛtvā visṛjasi muhur duḥkha-das tat-prasaṅgaḥ

«Querida nube, ¡oh, amiga de Kṛṣṇa!, ¿estás pensando en el símbolo Śrīvatsa del pecho de Kṛṣṇa, como nosotras, las reinas, que tenemos amores con Él? Estás absorta en meditación, recordando la compañía de Kṛṣṇa, y de ese modo derramas lágrimas de sufrimiento.

„Drahý mraku, ó Kṛṣṇův příteli, rozjímáš o znaku Śrīvatsa na Kṛṣṇově hrudi jako my královny, které s Ním udržujeme milostné vztahy? Jsi pohroužený v meditaci a roníš nešťastné slzy, když vzpomínáš na Kṛṣṇovu společnost.“

priya-rāva-padāni bhāṣase
mṛta-sañjīvikayānayā girā
karavāṇi kim adya te priyaṁ
vada me valgita-kaṇṭha kokila
priya-rāva-padāni bhāṣase
mṛta-sañjīvikayānayā girā
karavāṇi kim adya te priyaṁ
vada me valgita-kaṇṭha kokila

«Querido cuclillo, tu voz es muy dulce, y eres muy experto en imitar a otros. Con tu voz podrías excitar hasta a un cadáver. Así pues, di a las reinas que el buen comportamiento es su deber apropiado».

„Drahá kukačko, máš nesmírně sladký hlas a umíš výborně napodobovat ostatní. Svým hlasem bys probudila i mrtvolu. Řekni proto královnám, že jejich pravou povinností je správné chování.“

na calasi na vadasy udāra-buddhe
kṣiti-dhara cintayase mahāntam artham
api bata vasudeva-nandanāṅghriṁ
vayam iva kāmayase stanair vidhartum
na calasi na vadasy udāra-buddhe
kṣiti-dhara cintayase mahāntam artham
api bata vasudeva-nandanāṅghriṁ
vayam iva kāmayase stanair vidhartum

«¡Oh, magnánima montaña!, eres muy grave y sobria, absorta en pensamientos de hacer algo muy grande. Como nosotras, has hecho voto de llevar en el corazón los pies de loto de Kṛṣṇa, el hijo de Vasudeva.

„Ó velkodušná horo, jsi klidná, rozvážná a pohroužená do myšlenek na velké činy. Tak jako my jsi složila slib uchovávat ve svém srdci neustále lotosové nohy Kṛṣṇy, syna Vasudevy.“

śuṣyad-dhradāḥ karaśitā bata sindhu-patnyaḥ
sampraty apāsta-kamala-śriya iṣṭa-bhartuḥ
yadvad vayaṁ madhu-pateḥ praṇayāvalokam
aprāpya muṣṭa-hṛdayāḥ puru-karṣitāḥ sma
śuṣyad-dhradāḥ karaśitā bata sindhu-patnyaḥ
sampraty apāsta-kamala-śriya iṣṭa-bhartuḥ
yadvad vayaṁ madhu-pateḥ praṇayāvalokam
aprāpya muṣṭa-hṛdayāḥ puru-karṣitāḥ sma

«¡Oh, ríos, esposas del océano!, vemos que el océano no os da felicidad, de modo que casi os habéis secado y ya no lleváis hermosas flores de loto. Las flores de loto están demacradas, y hasta a plena luz del sol carecen de placer. También a nosotras, pobres reinas, se nos ha secado el corazón, y tenemos el cuerpo demacrado porque nos faltan los amores de Madhupati. ¿También vosotras, como nosotras, estáis secas y sin belleza porque os falta la amorosa mirada de Kṛṣṇa?

„Ó řeky, manželky oceánu, vidíme, že oceán vám nepřináší štěstí. Téměř jste proto vyschly a již nerodíte překrásné lotosy. Lotosy nyní zeslábly, a dokonce i na slunci pozbyly veškeré radosti. Podobně vyschlá jsou i srdce nás, ubohých královen, a naše těla pohubla, protože nám scházejí milostné hrátky s Madhupatim. Jste jako my, vyschlé a bez krásy, protože jste připraveny o Kṛṣṇův milující pohled?“

haṁsa svāgatam āsyatāṁ piba payo brūhy aṅga śaureḥ kathāṁ
dūtaṁ tvāṁ nu vidāma kaccid ajitaḥ svasty āsta uktaṁ purā
kiṁ vā naś cala-sauhṛdaḥ smarati taṁ kasmād bhajāmo vayaṁ
kṣaudrālāpaya kāma-daṁ śriyam ṛte saivaika-niṣṭhā striyām
haṁsa svāgatam āsyatāṁ piba payo brūhy aṅga śaureḥ kathāṁ
dūtaṁ tvāṁ nu vidāma kaccid ajitaḥ svasty āsta uktaṁ purā
kiṁ vā naś cala-sauhṛdaḥ smarati taṁ kasmād bhajāmo vayaṁ
kṣaudrālāpaya kāma-daṁ śriyam ṛte saivaika-niṣṭhā striyām

«¡Oh, cisne, que has venido aquí tan feliz!, te damos la bienvenida. Sabemos que tú eres siempre el mensajero de Kṛṣṇa. Ahora, mientras bebes esa leche, dinos cuál es Su mensaje. ¿Te ha dicho Kṛṣṇa algo de nosotras? ¿Podemos preguntarte si Kṛṣṇa es feliz? Queremos saber. ¿Se acuerda de nosotras? Sabemos que la diosa de la fortuna Le sirve en solitario. Nosotras somos simples sirvientas. ¿Cómo podemos adorarle, a Él, que dice palabras dulces pero nunca satisface nuestros deseos?»

„Ó labuti, tak šťastně jsi sem připlula! Vítáme tě. Chápeme, že jsi neustále Kṛṣṇovým poslem. Když nyní piješ mléko, pověz nám, co nám vzkazuje. Řekl ti Kṛṣṇa něco o nás? Smíme se tě zeptat, zda je Kṛṣṇa šťastný? Chceme to vědět. Myslí na nás? Víme, že Mu slouží jen bohyně štěstí. My jsme pouhé služebné. Jak máme uctívat toho, který říká sladká slova, ale nikdy neplní naše touhy?“