Skip to main content

Text 144

Text 144

Texto

Verš

pañcama puruṣārtha sei prema-mahādhana
kṛṣṇera mādhurya-rasa karāya āsvādana
pañcama puruṣārtha sei prema-mahādhana
kṛṣṇera mādhurya-rasa karāya āsvādana

Palabra por palabra

Synonyma

pañcama—quinto; puruṣa-artha—objetivo de la vida; sei—que; prema—amor por Dios; mahā-dhana—la riqueza más grande; kṛṣṇera—de Śrī Kṛṣṇa; mādhurya—amor conyugal; rasa—dulzura; karāya—causa; āsvādana—sabor.

pañcama — pátý; puruṣa-artha — cíl života; sei — tato; prema — láska k Bohu; mahā-dhana — největší bohatství; kṛṣṇera — Pána Kṛṣṇy; mādhurya — milostná láska; rasa — nálada; karāya — způsobuje; āsvādana — chuť.

Traducción

Překlad

«El amor por Dios es tan elevado que se considera el quinto objetivo de la vida humana. Al despertar el amor por Dios, se puede alcanzar el nivel del amor conyugal, y saborearlo incluso durante la vida presente.

„Láska k Bohu je tak vznešená, že je považována za pátý cíl lidského života. Probuzením lásky k Bohu lze dosáhnout úrovně milostné lásky a vychutnávat ji už v tomto životě.“

Significado

Význam

Los filósofos māyāvādīs consideran que el objetivo más elevado de la perfección es la liberación (mukti), que es el cuarto nivel de perfección. Generalmente, la gente conoce cuatro objetivos principales en la vida (religiosidad (dharma), desarrollo económico (artha), complacencia de los sentidos (kāma) y, finalmente, liberación (mokṣa)), pero el servicio devocional está en un nivel superior a la liberación. Es decir, cuando se está realmente liberado (mukta) se puede comprender el significado del amor por Dios (kṛṣṇa-prema). Cuando instruía a Rūpa Gosvāmī, Śrī Caitanya Mahāprabhu afirmó: koṭi-mukta-madhye ‘durlabha’ eka kṛṣṇa-bhakta, «Entre millones de personas liberadas, quizás una llegue a ser devota de Śrī Kṛṣṇa».

Māyāvādští filosofové považují za nejvyšší cíl života osvobození (mukti), což je čtvrtá úroveň dokonalosti. Lidé si jsou obvykle vědomi čtyř hlavních životních cílů, kterými jsou zbožnost (dharma), ekonomický rozvoj (artha), smyslový požitek (kāma) a nakonec osvobození (mokṣa), ale oddaná služba se nachází na vyšší úrovni než osvobození. Je-li tedy člověk skutečně osvobozený (mukta), může pochopit, co znamená láska k Bohu (krṣṇa-prema). Když Śrī Caitanya Mahāprabhu učil Rūpu Gosvāmīho, řekl: koṭi-mukta-madhye`durlabha' eka krṣṇa-bhakta – „Z mnoha miliónů osvobozených osob se možná jedna stane oddaným Pána Kṛṣṇy.“

El filósofo māyāvādī más grande puede elevarse hasta el nivel de la liberación, pero el kṛṣṇa-bhakti, el servicio devocional a Kṛṣṇa, trasciende esta liberación. Śrīla Vyāsadeva explica este hecho en el Śrīmad-Bhāgavatam (1.1.2):

Nejpokročilejší māyāvādský filosof se může dostat na úroveň osvobození, ale kṛṣṇa-bhakti, neboli oddaná služba Kṛṣṇovi, je tomuto osvobození transcendentální. Śrīla Vyāsadeva tuto skutečnost vysvětluje ve Śrīmad-Bhāgavatamu (1.1.2):

dharmaḥ projjhita-kaitavo ’tra paramo nirmatsarāṇāṁ satāṁ
vedyaṁ vāstavam atra vastu śiva-daṁ tāpa-trayonmūlanam
dharmaḥ projjhita-kaitavo 'tra paramo nirmatsarāṇāṁ satāṁ
vedyaṁ vāstavam atra vastu śiva-daṁ tāpa-trayonmūlanam

«Rechazando por completo todas las religiones basadas en motivaciones materiales, el Bhāgavata-Purāṇa expone la verdad más elevada, que pueden comprender todos aquellos devotos de corazón puro. La verdad más elevada es la realidad, que se distingue de la ilusión por el bien de todos. Esta verdad elimina las tres clases de miserias.» El Śrīmad-Bhāgavatam, que es la explicación del Vedānta-sūtra, está destinado a los paramo nirmatsarāṇām, aquellos que están completamente libres de la envidia. Los filósofos māyāvādīs tienen envidia de la existencia de la Personalidad de Dios. Por tanto, en realidad, el Vedānta-sūtra no se ha hecho para ellos. Sin necesidad alguna, meten las narices en el Vedānta-sūtra, pero les falta capacidad para comprenderlo, porque el autor del Vedānta-sūtra escribe en su comentario, el Śrīmad-Bhāgavatam, que este Vedānta-sūtra está concebido para aquellos que tienen el corazón puro (paramo nirmatsarāṇām). Si se tiene envidia de Kṛṣṇa, ¿cómo se va a poder comprender el Vedānta-sūtra o el Śrīmad-Bhāgavatam? La ocupación principal de los māyāvādīs es ofender a la Suprema Personalidad de Dios, Kṛṣṇa. Por ejemplo, aunque en la Bhagavad-gītā Kṛṣṇa pide que nos entreguemos a Él, el más grande erudito y supuesto filósofo de la India moderna ha objetado que «no es Kṛṣṇa» a quien tenemos que entregarnos. Por tanto, es un envidioso. Y como los māyāvādīs de todas clases tienen envidia de Kṛṣṇa, no tienen capacidad para comprender el significado del Vedānta-sūtra. Incluso aceptando que estuviesen en el nivel de la liberación, como falsamente pretenden, Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī repite aquí a este respecto la afirmación de Śrī Caitanya Mahāprabhu de que el amor por Kṛṣṇa está más allá del estado de la liberación.

„Tato Bhāgavata Purāṇa naprosto zavrhuje veškerá hmotně motivovaná náboženství a předkládá nejvyšší pravdu, kterou mohou pochopit oddaní čistého srdce. Tato nejvyšší pravda je realita oddělená od iluze pro dobro všech a odstraňuje trojí utrpení.“ Śrīmad-Bhāgavatam, vysvětlení Vedānta-sūtry, je určen pro paramo nirmatsarāṇām, ty, kteří jsou zcela prosti závisti. Māyāvādští filosofové cítí závist vůči existenci Osobnosti Božství. Z toho důvodu pro ně Vedānta-sūtra ve skutečnosti není určena. Zbytečně do Vedānta-sūtry strkají nos, ale nedokáží ji pochopit, protože, jak píše autor Vedānta-sūtry ve svém komentáři, Śrīmad-Bhāgavatamu, Vedānta-sūtra je určena těm, kdo mají čisté srdce (paramo nirmatsarāṇām). Jak může někdo pochopit Vedānta-sūtru či Śrīmad-Bhāgavatam, když závidí Kṛṣṇovi? Prvořadou snahou māyāvādských filosofů je urážet Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇu. Uveďme příklad. I když Kṛṣṇa v Bhagavad-gītě vyžaduje, abychom se Mu odevzdali, jeden z největších učenců a takzvaných filosofů moderní Indie nesouhlasí a říká, že se máme odevzdat, ale „nikoliv Kṛṣṇovi“. Čiší z něho tedy závist. Protože všechny možné druhy māyāvādīch Kṛṣṇovi závidějí, nemají možnost pochopit význam Vedānta-sūtry. A i kdyby byli na úrovni osvobození, jak o sobě lživě prohlašují, láska k Bohu přesahuje úroveň osvobození, což je skutečnost, kterou vyslovil Śrī Caitanya Mahāprabhu a zde zopakoval Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī.