Text 33

Sloka 33

Devanagari

Dévanágarí

कस्य वा कुत आयाता: कस्मादस्य निषेधथ ।
किं देवा उपदेवा या यूयं किं सिद्धसत्तमा: ॥ ३३ ॥

Text

Verš

kasya vā kuta āyātāḥ
kasmād asya niṣedhatha
kiṁ devā upadevā yā
yūyaṁ kiṁ siddha-sattamāḥ

Synonyms

Synonyma

kasya — whose servants; vā — or; kutaḥ — from where; āyātāḥ — have you come; kasmāt — what is the reason; asya — (the taking away) of this Ajāmila; niṣedhatha — are you forbidding; kim — whether; devāḥ — demigods; upadevāḥ — sub-demigods; yāḥ — who; yūyam — all of you; kim — whether; siddha-sat-tamāḥ — the best of the perfect beings, the pure devotees.

kasya — čí služebníci; vā — nebo; kutaḥ — odkud; āyātāḥ — přicházíte; kasmāt — z jakého důvodu; asya — (odvedení) tohoto Ajāmila; niṣedhatha — zakazujete; kim — zdali; devāḥ — polobozi; upadevāḥ — nižší polobozi; yāḥ — kdo; yūyam — vy všichni; kim — zdali; siddha-sat-tamāḥ — nejlepší z dokonalých bytostí, čistí oddaní.

Translation

Překlad

Dear sirs, whose servants are you, where have you come from, and why are you forbidding us to touch the body of Ajāmila? Are you demigods from the heavenly planets, are you sub-demigods, or are you the best of devotees?

Drazí pánové, čí jste služebníci, odkud přicházíte a proč nám zakazujete dotýkat se Ajāmilova těla? Jste polobozi z nebeských planet, nižší polobozi, nebo nejlepší z oddaných?

Purport

Význam

The most significant word used in this verse is siddha-sattamāḥ, which means “the best of the perfect.” In Bhagavad-gītā (7.3) it is said, manuṣyāṇāṁ sahasreṣu kaścid yatati siddhaye: out of millions of persons, one may try to become siddha, perfect — or, in other words, self-realized. A self-realized person knows that he is not the body but a spiritual soul (ahaṁ brahmāsmi). At the present moment practically everyone is unaware of this fact, but one who understands this has attained perfection and is therefore called siddha. When one understands that the soul is part and parcel of the supreme soul and one thus engages in the devotional service of the supreme soul, one becomes siddha-sattama. One is then eligible to live in the Vaikuṇṭha planets or Kṛṣṇaloka. The word siddha-sattama, therefore, refers to a liberated, pure devotee.

Nejvýznamnějším slovem v tomto verši je siddha-sattamāḥ, které znamená “nejlepší z dokonalých”. V Bhagavad-gītě (7.3) je řečeno: manuṣyāṇāṁ sahasreṣu kaścid yatati siddhaye — z miliónů osob se možná jedna snaží stát siddhou, dokonalou neboli seberealizovanou. Seberealizovaná osoba ví, že není tělo, ale duše (ahaṁ brahmāsmi). V současné době si této skutečnosti není prakticky nikdo vědom, ale kdo to pochopí, dosáhne dokonalosti, a proto se nazývá siddha. Když člověk pochopí, že duše je nedílnou částí nejvyšší duše, a zaměstná se tedy oddanou službou nejvyšší duši, stane se siddha-sattamou. Tehdy je připraven žít na vaikuṇṭhských planetách nebo na Kṛṣṇaloce. Slovo siddha-sattama se tedy vztahuje na osvobozeného, čistého oddaného.

Since the Yamadūtas are servants of Yamarāja, who is also one of the siddha-sattamas, they knew that a siddha-sattama is above the demigods and sub-demigods and, indeed, above all the living entities within this material world. The Yamadūtas therefore inquired why the Viṣṇudūtas were present where a sinful man was going to die.

Jelikož jsou Yamadūtové služebníky Yamarāje, který je rovněž jedním ze siddha-sattamů, věděli, že siddha-sattama stojí výše než polobozi a nižší polobozi — stojí nad všemi živými bytostmi v hmotném světě. Proto se ptali, proč přišli Viṣṇudūtové tam, kde umíral hříšný člověk.

It should also be noted that Ajāmila was not yet dead, for the Yamadūtas were trying to snatch the soul from his heart. They could not take the soul, however, and therefore Ajāmila was not yet dead. This will be revealed in later verses. Ajāmila was simply in an unconscious state when the argument was in progress between the Yamadūtas and the Viṣṇudūtas. The conclusion of the argument was to be a decision regarding who would claim the soul of Ajāmila.

Je třeba si také povšimnout toho, že Ajāmila ještě nebyl po smrti, neboť Yamadūtové se teprve snažili vytáhnout duši z jeho srdce. Nemohli si ji však odvést, a Ajāmila tedy ještě nebyl mrtev. To se ukáže v dalších verších. Když se Yamadūtové dohadovali s Viṣṇudūty, Ajāmila byl pouze v bezvědomí. Debata měla rozhodnout, kdo má na jeho duši nárok.