Skip to main content

Text 4

Sloka 4

Devanagari

Dévanágarí

तत्राप्यदाभ्यनियमो वैखानससुसम्मते ।
आरब्ध उग्रतपसि यथा स्वविजये पुरा ॥ ४ ॥

Text

Verš

tatrāpy adābhya-niyamo
vaikhānasa-susammate
ārabdha ugra-tapasi
yathā sva-vijaye purā
tatrāpy adābhya-niyamo
vaikhānasa-susammate
ārabdha ugra-tapasi
yathā sva-vijaye purā

Synonyms

Synonyma

tatra — there; api — also; adābhya — severe; niyamaḥ — austerities; vaikhānasa — rules and regulations of retired life; su-sammate — perfectly recognized; ārabdhaḥ — beginning; ugra — severe; tapasi — austerity; yathā — as much as; sva-vijaye — in conquering the world; purā — formerly.

tatra — tam; api — také; adābhya — přísné; niyamaḥ — zákazy; vaikhānasa — pravidla a usměrnění pro život v ústraní; su-sammate — plně uznával; ārabdhaḥ — počínaje; ugra — přísná; tapasi — askeze; yathā — stejně jako; sva-vijaye — při dobývání světa; purā — dříve.

Translation

Překlad

After retiring from family life, Mahārāja Pṛthu strictly followed the regulations of retired life and underwent severe austerities in the forest. He engaged in these activities as seriously as he had formerly engaged in leading the government and conquering everyone.

Poté, co zanechal rodinného života, přísně dodržoval usměrnění pro život v ústraní a podrobil se tvrdé askezi v lese. Tyto činnosti vykonával se stejnou vážností, s jakou dříve řídil vládu a podroboval si každého.

Purport

Význam

As it is necessary for one to become very active in family life, similarly, after retirement from family life, it is necessary to control the mind and senses. This is possible when one engages himself fully in the devotional service of the Lord. Actually the whole purpose of the Vedic system, the Vedic social order, is to enable one to ultimately return home, back to Godhead. The gṛhastha-āśrama is a sort of concession combining sense gratification with a regulative life. It is to enable one to easily retire in the middle of life and engage fully in austerities in order to transcend material sense gratification once and for all. Therefore in the vānaprastha stage of life, tapasya, or austerity, is strongly recommended. Mahārāja Pṛthu followed exactly all the rules of vānaprastha life, which is technically known as vaikhānasa-āśrama. The word vaikhānasa-susammate is significant because in vānaprastha life the regulative principles are also to be strictly followed. In other words, Mahārāja Pṛthu was an ideal character in every sphere of life. Mahājano yena gataḥ sa panthāḥ: one should follow in the footsteps of great personalities. Thus by following the exemplary character of Mahārāja Pṛthu, one can become perfect in all respects while living this life or while retiring from active life. Thus after giving up this body, one can become liberated and go back to Godhead.

Stejně jako je v rodinném životě nezbytné být velice aktivní, po jeho ukončení je nezbytné ovládat mysl a smysly. To je možné tehdy, když se člověk plně zapojí do oddané služby Pánu. Celý védský systém—védský společenský řád — má ve skutečnosti každému umožnit, aby se nakonec vrátil domů, zpátky k Bohu. Gṛhastha-āśram je určitým ústupkem, který spojuje uspokojování smyslů s usměrněným životem. Má člověka připravit na to, aby mu ve středním věku nedělalo potíže odejít do ústraní a plně se věnovat askezi s cílem jednou provždy transcendovat hmotný smyslový požitek. V životním stavu vānaprastha se proto důrazně doporučuje tapasya neboli askeze. Mahārāja Pṛthu se přesně řídil všemi pravidly života vānaprasthy, který se odborně nazývá vaikhānasa-āśram. Slovo vaikhānasa-susammate je významné, neboť i v životě vānaprasthy je třeba důsledně dodržovat usměrňující zásady. Mahārāja Pṛthu byl tedy ideální osobností v každém údobí života. Mahājano yena gataḥ sa panthāḥ—musíme kráčet ve stopách velkých osobností. Bude-li člověk následovat příkladné jednání Mahārāje Pṛthua, může dosáhnout dokonalosti během aktivního života i během života v ústraní a po opuštění tohoto těla být osvobozen a jít zpátky k Bohu.