Texts 1-3

Sloka 1-3

Devanagari

Dévanágarí

मैत्रेय उवाच
दृष्ट्वात्मानं प्रवयसमेकदा वैन्य आत्मवान् ।
आत्मना वर्धिताशेषस्वानुसर्ग: प्रजापति: ॥ १ ॥
जगतस्तस्थुषश्चापि वृत्तिदो धर्मभृत्सताम् ।
निष्पादितेश्वरादेशो यदर्थमिह जज्ञिवान् ॥ २ ॥
आत्मजेष्वात्मजां न्यस्य विरहाद्रुदतीमिव ।
प्रजासु विमन:स्वेक: सदारोऽगात्तपोवनम् ॥ ३ ॥

Text

Verš

maitreya uvāca
dṛṣṭvātmānaṁ pravayasam
ekadā vainya ātmavān
ātmanā vardhitāśeṣa-
svānusargaḥ prajāpatiḥ

jagatas tasthuṣaś cāpi
vṛttido dharma-bhṛt satām
niṣpāditeśvarādeśo
yad-artham iha jajñivān

ātmajeṣv ātmajāṁ nyasya
virahād rudatīm iva
prajāsu vimanaḥsv ekaḥ
sa-dāro ’gāt tapo-vanam

Synonyms

Synonyma

maitreyaḥ uvāca — the sage Maitreya continued to speak; dṛṣṭvā — after seeing; ātmānam — of the body; pravayasam — old age; ekadā — once upon a time; vainyaḥ — King Pṛthu; ātma-vān — fully conversant in spiritual education; ātmanā — by oneself; vardhita — increased; aśeṣa — unlimitedly; sva-anusargaḥ — creation of material opulences; prajā-patiḥ — a protector of citizens; jagataḥ — moving; tasthuṣaḥ — not moving; ca — also; api — certainly; vṛtti-daḥ — one who gives pensions; dharma-bhṛt — one who observes the religious principles; satām — of the devotees; niṣpādita — fully executed; īśvara — of the Supreme Personality of Godhead; ādeśaḥ — order; yat-artham — in coordination with Him; iha — in this world; jajñivān — performed; ātma-jeṣu — unto his sons; ātma-jām — the earth; nyasya — indicating; virahāt — out of separation; rudatīm iva — just like lamenting; prajāsu — unto the citizens; vimanaḥsu — unto the aggrieved; ekaḥ — alone; sa-dāraḥ — with his wife; agāt — went; tapaḥ-vanam — in the forest where one can execute austerities.

maitreyaḥ uvāca — mudrc Maitreya hovořil dále; dṛṣṭvā — když viděl; ātmānam — těla; pravayasam — stáří; ekadā — jednou; vainyaḥ — král Pṛthu; ātma-vān — jenž měl úplné duchovní vzdělání; ātmanā — sám; vardhita — zvětšil; aśeṣa — neomezeně; sva-anusargaḥ — stvoření hmotného bohatství; prajā-patiḥ — ochránce občanů; jagataḥ — pohyblivé; tasthuṣaḥ — nehybné; ca — také; api — jistě; vṛtti-daḥ — ten, kdo dává peněžité podpory; dharma-bhṛt — ten, kdo dodržuje náboženské zásady; satām — oddaných; niṣpādita — splnil; īśvara — Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství; ādeśaḥ — pokyn; yat-artham — ve spolupráci s Ním; iha — v tomto světě; jajñivān — vykonal; ātma-jeṣu — svým synům; ātma-jām — Zemi; nyasya — naznačil; virahāt — kvůli odloučení; rudatīm iva — jako kdyby naříkali; prajāsu — občanům; vimanaḥsu — zarmouceným; ekaḥ — sám; sa-dāraḥ — se svou manželkou; agāt — odešel; tapaḥ-vanam — do lesa, kde lze podstoupit askezi.

Translation

Překlad

At the last stage of his life, when Mahārāja Pṛthu saw himself getting old, that great soul, who was king of the world, divided whatever opulence he had accumulated amongst all kinds of living entities, moving and nonmoving. He arranged pensions for everyone according to religious principles, and after executing the orders of the Supreme Personality of Godhead in complete coordination with Him, he dedicated his sons unto the earth, which was considered to be his daughter. Then Mahārāja Pṛthu left the presence of his citizens, who were almost lamenting and crying from feeling separation from the King, and went to the forest alone with his wife to perform austerities.

Když na sklonku svého života Mahārāja Pṛthu — velká duše a král celého světa — viděl, že stárne, rozdělil veškeré bohatství, které nahromadil, mezi různé druhy živých bytostí, pohyblivé i nehybné. Zajistil peněžitou podporu pro každého v souladu s náboženskými zásadami a poté, co splnil pokyny Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, za úplné spolupráce s Ním, daroval své syny Zemi, jež byla pokládána za jeho dceru. Potom opustil své občany, kteří odloučením od něho téměř naříkali a plakali, a sám se svou manželkou odešel do lesa podrobit se askezi.

Purport

Význam

Mahārāja Pṛthu was one of the śaktyāveśa incarnations of the Supreme Personality of Godhead, and as such he appeared on the surface of the earth to execute the orders of the Supreme. As stated in Bhagavad-gītā, the Supreme Lord is the proprietor of all planets, and He is always anxious to see that in each and every planet the living entities are happily living and executing their duties. As soon as there is some discrepancy in the execution of duties, the Lord appears on earth, as confirmed in Bhagavad-gītā (4.7): yadā yadā hi dharmasya glānir bhavati bhārata.

Mahārāja Pṛthu byl jednou z śaktyāveśa inkarnací Nejvyšší Osobnosti Božství, a objevil se tedy na povrchu Země, aby splnil pokyny Nejvyššího. Bhagavad-gītā uvádí, že Nejvyšší Pán je majitelem všech planet a neustále touží vidět, jak živé bytosti, které je obývají, žijí šťastně a plní své povinnosti. Jakmile se plnění povinností začne zanedbávat, Pán sestoupí na Zemi — to potvrzuje Bhagavad-gītā (4.7): yadā yadā hi dharmasya glānir bhavati bhārata.

Since there were so many discrepancies during the reign of King Vena, the Lord sent His most confidential devotee Mahārāja Pṛthu to settle things. Therefore, after executing the orders of the Supreme Personality of Godhead and settling the affairs of the world, Mahārāja Pṛthu was ready to retire. He had been exemplary in his governmental administration, and now he was to become exemplary in his retirement. He divided all his property amongst his sons and appointed them to rule the world, and then he went to the forest with his wife. It is significant in this connection that it is said that Mahārāja Pṛthu retired alone and at the same time took his wife with him. According to Vedic principles, when retiring from family life one can take his wife with him, for the husband and wife are considered to be one unit. Thus they can both combinedly perform austerities for liberation. This is the path that Mahārāja Pṛthu, who was an exemplary character, followed, and this is also the way of Vedic civilization. One should not simply remain at home until the time of death, but should separate from family life at a timely moment and prepare himself to go back to Godhead. As a śaktyāveśa incarnation of God who had actually come from Vaikuṇṭha as a representative of Kṛṣṇa, Mahārāja Pṛthu was certain to go back to Godhead. Nonetheless, in order to set the example in all ways, he also underwent severe austerities in the tapo-vana. It appears that in those days there were many tapo-vanas, or forests especially meant for retirement and the practice of austerities. Indeed, it was compulsory for everyone to go to the tapo-vana to fully accept the shelter of the Supreme Personality of Godhead, for it is very difficult to retire from family life and at the same time remain at home.

Jelikož taková situace nastala za vlády krále Veny, Pán poslal Svého nejdůvěrnějšího oddaného, Mahārāje Pṛthua, aby vše uvedl do pořádku. Když tedy Mahārāja Pṛthu splnil pokyny Nejvyšší Osobnosti Božství a vyřešil problémy světa, byl připraven odejít do ústraní. Nejprve příkladným způsobem vládl a nyní se chystá příkladně odejít. Rozdělil všechen majetek mezi své syny, které určil za vládce světa, a poté se svou manželkou odešel do lesa. Významné v této souvislosti je, že Mahārāja Pṛthu odešel sám a zároveň s sebou vzal svou ženu. Podle védských zásad může člověk, který opouští rodinný život, s sebou vzít i svou manželku, neboť manželé jsou považováni za jeden celek; mohou tedy společně provozovat askezi za účelem osvobození. To je cesta, kterou kráčel Mahārāja Pṛthu jakožto příkladná osobnost, a tak se také žilo ve védské civilizaci. Člověk nemá zůstávat doma až do okamžiku smrti, ale včas se odloučit od rodiny a připravit se na návrat k Bohu. Mahārāja Pṛthu přišel coby śaktyāveśa-avatār přímo z Vaikuṇṭhy jako zástupce Kṛṣṇy, a bylo tedy jisté, že se vrátí k Bohu, ale přesto podstoupil přísnou askezi v lese tapo-vanu, aby stanovil příklad v každém ohledu. Je zřejmé, že v oněch dobách bylo mnoho takových lesů (tapo-vanů), které byly zvláště určeny pro odchod do ústraní a podstoupení askeze. Každý byl povinen odejít do tapo-vanu a plně se odevzdat Nejvyšší Osobnosti Božství, neboť je velice obtížné zanechat rodinného života a zůstat přitom doma.