Text 5
Sloka 5
Devanagari
Dévanágarí
भक्तियोगेन तीव्रेण विरक्त्या च नयेद्वशम् ॥ ५ ॥
Text
Verš
prasaktam asatāṁ pathi
bhakti-yogena tīvreṇa
viraktyā ca nayed vaśam
prasaktam asatāṁ pathi
bhakti-yogena tīvreṇa
viraktyā ca nayed vaśam
Synonyms
Synonyma
Translation
Překlad
It is the duty of every conditioned soul to engage his polluted consciousness, which is now attached to material enjoyment, in very serious devotional service with detachment. Thus his mind and consciousness will be under full control.
Je povinností každé podmíněné duše velice vážně zaměstnat své znečištěné vědomí, které je nyní připoutané k hmotnému požitku, oddanou službou bez ulpívání. Takto získá plnou vládu nad svou myslí a vědomím.
Purport
Význam
The process of liberation is very nicely explained in this verse. The cause of one’s becoming conditioned by material nature is his thinking himself the enjoyer, the proprietor or the friend of all living entities. This false thinking is a result of contemplation on sense enjoyment. When one thinks that he is the best friend to his countrymen, to society or to humanity and he engages in various nationalistic, philanthropic and altruistic activities, all that is just so much concentration on sense gratification. The so-called national leader or humanist does not serve everyone; he serves his senses only. That is a fact. But the conditioned soul cannot understand this because he is bewildered by the spell of material nature. It is therefore recommended in this verse that one engage very seriously in the devotional service of the Lord. This means that one should not think that he is the proprietor, benefactor, friend or enjoyer. He should always be cognizant that the real enjoyer is Kṛṣṇa, the Supreme Personality of Godhead; that is the basic principle of bhakti-yoga. One must be firmly convinced of these three principles: one should always think that Kṛṣṇa is the proprietor, Kṛṣṇa is the enjoyer and Kṛṣṇa is the friend. Not only should he understand these principles himself, but he should try to convince others and propagate Kṛṣṇa consciousness.
V tomto verši je velice pěkně vysvětlen postup osvobození. Příčinou podmínění živé bytosti hmotnou přírodou je, že se považuje za poživatele, vlastníka či přítele všech živých bytostí. Toto nesprávné uvažování je výsledkem rozjímání o smyslovém požitku. Když se někdo považuje za nejlepšího přítele svých krajanů, společnosti nebo celého lidstva a věnuje se různým vlasteneckým, dobročinným a lidumilným činnostem, to vše pouze znamená, že se příliš soustředí na smyslový požitek. Takzvaný vůdce národa nebo humanista neslouží každému — slouží pouze svým smyslům. Taková je skutečnost. Podmíněná duše to však nechápe, protože je zmatena vlivem hmotné přírody. Proto se v tomto verši doporučuje velice vážně se zapojit do oddané služby Pánu. To znamená, že si člověk nemá myslet, že je vlastníkem, příznivcem, přítelem nebo poživatelem. Má si být vždy vědom toho, že skutečným poživatelem je Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství. To je základní zásada bhakti-yogy. Člověk musí být pevně přesvědčen o těchto třech věcech: vždy by měl vědět, že Kṛṣṇa je vlastník, Kṛṣṇa je poživatel a Kṛṣṇa je přítel. Nejenže by měl tyto skutečnosti chápat sám, ale měl by se o nich také snažit přesvědčit ostatní a šířit vědomí Kṛṣṇy.
As soon as one engages in such serious devotional service of the Lord, naturally the propensity to falsely claim lordship over material nature disappears. That detachment is called vairāgya. Instead of being absorbed in so-called material lordship, one engages in Kṛṣṇa consciousness; that is control of consciousness. The yoga process necessitates controlling the senses. Yoga indriya-saṁyamaḥ. Since the senses are always active, their activities should be engaged in devotional service — one cannot stop their activities. If one wants to artificially stop the activities of the senses, his attempt will be a failure. Even the great yogī Viśvāmitra, who was trying to control his senses by the yoga process, fell victim to the beauty of Menakā. There are many such instances. Unless one’s mind and consciousness are fully engaged in devotional service, there is always the opportunity for the mind to become occupied with desires for sense gratification.
Když se člověk vážně zaměstná oddanou službou Pánu, přirozeně zmizí jeho sklon falešně se prohlašovat za pána hmotné přírody. Tato odpoutanost se nazývá vairāgya. Místo aby byl pohroužen do takzvaného panování hmotě, jedná ve vědomí Kṛṣṇy. To je způsob ovládnutí vědomí. Nutným předpokladem pro vykonávání yogy je ovládnout smysly. Yoga indriya-saṁyamaḥ. Jelikož smysly jsou neustále aktivní, jejich činnosti je nutné zapojit do oddané služby — není možné tyto činnosti ukončit. Chce-li člověk uměle ukončit činnosti smyslů, jeho pokus bude neúspěšný. I velký yogī Viśvāmitra, který se snažil ovládnout smysly jógovou metodou, padl za oběť kráse Menaky. Takových příkladů je mnoho. Dokud člověk svoji mysl a vědomí plně nezaměstná oddanou službou, jeho mysli se mohou kdykoliv zmocnit touhy po smyslovém požitku.
One particular point mentioned in this verse is very significant. It is said here, prasaktam asatāṁ pathi: the mind is always attracted by asat, the temporary, material existence. Because we have been associated with material nature since time immemorial, we have become accustomed to our attachment to this temporary material nature. The mind has to be fixed at the eternal lotus feet of the Supreme Lord. Sa vai manaḥ kṛṣṇa-padāravindayoḥ. One has to fix the mind at the lotus feet of Kṛṣṇa; then everything will be very nice. Thus the seriousness of bhakti-yoga is stressed in this verse.
Jeden bod uvedený v tomto verši je velice významný. Je zde řečeno: prasaktam asatāṁ pathi — mysl vždy přitahuje asat, dočasná hmotná existence. Zvykli jsme si na svoji připoutanost k dočasné hmotné přírodě, jelikož jsme s ní ve styku od nepaměti. Mysl je třeba upřít na věčné lotosové nohy Nejvyššího Pána. Sa vai manaḥ kṛṣṇa-padāravindayoḥ. Člověk musí upřít svoji mysl na lotosové nohy Kṛṣṇy, a pak bude vše příznivé. Proto se v tomto verši zdůrazňuje vážné vykonávání bhakti-yogy.